DMD č. 25. pro 25. 4. 2020. Téma: Práce všeho druhu

Každý chce být zlovec.
Oni jsou ti opěvovaní hrdinové, kteří riskují svůj život za záchranu civilů.
Jenže co by byli bez nás?
My, montážníci, se staráme o jejich výzbroj.
My vymýšlíme, jak bojovat s meteozvěstmi.
Oživlí dřevění houpací koníci?
My sestavujeme plamenomety.
Plivající nastřelovačky?
To my montujeme štíty z vík od popelnic.
Potřebují zneškodnit sponkarmády?
To my sestavujeme magnetové granáty.
Když potřebují chytit všechnu tu malou havěť, kdo jim motá sítě?
My!
A když jsou pak po bitvě unavení...
...to my jim masírujeme nohy.
Máme za to uznání?
Ne!
Takže milé děti, kašlete na zlovce.
Montážníci, to jsou praví frajeři!

Když byl mladý, vždy se pyšnil tím, že zvládne práci všech druhů. Jenom prostě nečekal, že zaměstnání ve vesmíru budou tak variabilní.

Nakonec 6 měsíců uběhlo překvapivě rychle a jednoduše. Měl více větrů než obvykle a místo svalů se mu na břiše skvěl pupek připomínající pivní, ale jinak ho to neomezovalo.

Porod... raději nemyslet. Naštěstí se rozhodli pro císařský řez.

Když však pozoroval, jak kolem něj nadšeně poskakují tři malé chobotničky (kromě jeho očí měli všechno po mimozemském rodičovi), nemohl si odpustit kapku dojetí.

"Tatínku," zapískalo jedno a obmotalo se kolem něj chapadélkem.

Asi tu zůstane ještě o něco déle.

„Vypadáš strašně,“ řekl Albus místo pozdravu a rozesmál se.
Gellert se snažil zatvářit dotčeně, pravdou však bylo, že vypadal příšerně. Londýnští bezdomovci by ve srovnání s ním mohli vyrazit do opery.
„Jeden by řekl, že se realitní makléř umaže maximálně inkoustem,“ provokoval Albus.
„Jen se směj. Ten barák stál v bažině. V bažině, Albusi. A to byl začátek. V životě jsem neviděl tolik běhnic v jednom závěsu. Ve sklepě byl… radši nic, zapomeň na to. A pak po mně chtěla, abych jí vyvenčil -“
„Hafoně?“
„Dlaždičouna!“
Albus vyprskl smíchy. Pak se ale docela vážně zeptal: „Dokážeš to prodat?“
„To si piš.“

Bylo dobojováno. Všechny zásoby přesunuty do připravených pozic, zranění měl pouze minimální, a použité zbraně byly opět uloženy.
"Dobrá práce, Erichu," poplácal ho po rameni kapitán Richter.
"Svým způsobem jsem to vystudoval," mávl rukou mladší velitel.
"Nech na hlavě, kolego. Je to užitečné."
"Je to jen knihovna a táta byl truhlář. Samozřejmě kdybys potřeboval pomoci, rád se nabídnu."
"Víš, když o tom mluvíš," začal kapitán Richter a potáhl z doutníku. Doma si zapálit už dlouho nemohl.
"No, copak?"
"Maria by chtěla novou polici v kuchyni."
"Erich Hartmann, práce všeho druhu," ušklíbl se, a dodal: "Vezmu si jen metr a tužku."

Když si na Příčné ulici pronajímala kamrlík hned nad zmrzlinářstvím Floreana Fortescua, byla si jistá, že její nově otevřená agentura bude úspěšná. Že ona bude úspěšná. Její podnikatelský záměr byl ostatně geniálním zaplácnutím díry na trhu.
To, že za ní hned druhý den přijde taková celebrita jako James Potter, však opravdu nečekala.
Známá a především pohledná tvář bystrozorského oddělení, vypracovaná postava bývalého famfrpálového hráče...
Olízla si rty a zaháněla obraz, který jí naservírovala bujná představivost.
„Takže spravit vztah říkáte? A nechcete radši nějaký nový?“
Agentura Uršuly Warrenové s heslem Nefňukejte, vaše problémy vyřeším za vás! chytila do sítě prvního zákazníka.

"Byla to Severní Karolína, kdo vyškrtl abolici otroctví z Deklarace!" připomněl Burr.
"Říká chlápek z Jersey, líhně bezzásadových pokrytců," vrátil mu urážku Laurens.
"New York se zdržuje, zdvořile," vyhnul se Hamilton zavlečení do sporu.
"Pokrytec? Není tvůj táta největší exportér v Americe? Ženy, muži a děti. Na plantáž, do dílny nebo do domu. Slibní a zdraví. Přímo ze Západního pobřeží?"
Lafayette skočil po Lurensovi, než stihl reagovat.
"Aarone, co je s tebou?" divil se Alexander.
Do salonu vešla zjevně podrážděná Theodosia: "Nemůžete se ztišit? Bolí mě hlava."
Nedokázali zadržet smích, přesto Burr nezrudl a opustil místnost s relativně důstojným výrazem.

Ne, nebavilo ho poslouchat dospělé.
Jenže maminka Arthura od nočního výletu s Xenem nenechala samotného, proto se teď nudí na návštěvě u tety Burbageové.

„Cedrello, netrap ho. Ať jde nahoru za Charity.“
Jindy by Arthura návštěva havraspárské šprtky nenadchla, ale teď bleskově vyběhl schody.

Charity jeho příchod neznamenala.
Seděla u stolu, před sebou různě tvarované kovové hůlky.
„Co to máš?“ vyzvídal Arthur.
„Projekt do Studia mudlů. Mudlovská nářadí.“
„Mudlovská nářadí???
„Ano. Mudlové jimi nahrazují nedostatek kouzelné moci. Na každý druh práce používají jiné nářadí. Tohle je třeba šroubovák na šroubování šroubů.“

Šroubovák, šrouby; neznámá slova zažehla touhu v Arthurově srdci.

Anděla polkne strach, natáhne se hlouběji ke kameni a zeptá se ho na radu. A kamenné srdce kraje odpoví.

„Nejsi jen služka, děvenko, máš svou sílu,“ řekne rázně kořenářčiným hlasem.
„Nejsi jen pastýřka, dítě, máš svou moc,“ zaduní stárkovým basem.
„Nejsi poslední chudák, máš svůj dar,“ zašeptá jako Stázi.
„Nejsi jako on,“ promluví chór mlynářských chasníků.

Naposledy, hlasem ze žuly, kámen radu zašeptá.
A ona poslechne: Zahrne láskyplnou náklonností Stázi, která podlehla z lásky. Pochopení věnuje mlečům, kteří padli z pýchy. Naposledy, kdesi hluboko, najde špetku porozumění pro hrabivého mlynáře, jehož duši svázala lakota.

Pak sebere všechnu sílu a udeří.

„Jsem snad nějaká děvka pro všechno?“ rozčiloval se Geralt. „Nebudu pro pár grošů hledat ztracené ovce a nahánět nevěrné chasníky.“
Marigold nesouhlasně vrtěl hlavou. „Takhle ale daleko v životě nedojdeš, Geralte,“ řekl káravě.
„Vlez mi na záda, Marigolde. Co uděláš pro naši obživu ty?“ zeptal se provokativně zaklínač.
„Já?“
„No, ty.“
Marigold na něj překvapeně hleděl.
„Já jsem přece básník, mým posláním je šířit–“
„Umění… ale to nám je teď k ničemu. Jestli chceš večeři, musíš přiložit ruku k dílu.“
„Ale já…“ zaprotestoval bard.
„Co? Marigolde, takhle daleko v životě nedojdeš,“ vycenil na něj Geralt zuby a podal mu inzerát.

Nabízíme adrenalinové zážitky, seznamovací služby, záchrany v poslední chvíli, dojemná shledání. Tisícileté zkušenosti!

Řiditelné ztroskotání s romantickou tečkou*
Ztroskotáte přímo u města, kde žije vaše budoucí manželka, za příplatek vám moře vyplaví i výbavu nutnou k ucházení se o její ruku.
Pirátská výprava*
Unikněte smrti nudou a vydejte se na dobrodružnou cestu. Naši zkušení animátoři vás naloží v nejneočekávatelnějším okamžiku a odvezou přímo do města vašeho budoucího manžela.
Pošta pro tebe podle bohyně Diany
Ztratili jste své příbuzné? Považujete je za mrtvé? Najdeme vám je!

Kontakty: ozveme se sami.
*v případě nehody zajišťujeme okamžitý převoz na mořské vlně k lékaři