Bezesné sny šelmy

Ulice pustnou, jediným společníkem je ta blikající pouliční lampa. Město se probouzí – díler za rohem rozjíždí svůj kšeft. Koks, met, co jen peněženka ráčí, na dluh nedává.

Můj vozík skřípe postranními uličkami. Rozedrané sandále měním za vyhozené conversky. Plátěnky vyloudily bezzubý úsměv, hned se mi kráčí líp.

Bezesný koráb krade sny, dává hrsti neřestí, aby si je člověk vytvořil. Sbírám láhev od vína, pár kaček ve sběru mi to vydělá.

Výrostci se mezi sebou mlátí, jdu o ulici dál… ulevit si.

Stoletý krok křižuje město bezcílně – vozík, celý můj majetek, čelím divočině města, dnem i nocí. Přijď si pro mě!