Všichni tady víme, že Valerie jsou takové ty femme fatale, co se o nich skládají písně a manželé tichých hospodyň z nich v noci nemůžou spát, že jo?
Příběh na pokračování o městě, které za pandemie strávilo několik měsíců v přísné izolaci a rozvinuly se tam poněkud zvláštní jevy. Psán bez ladu a skladu na přeskáčku. Protože jsem rebel a žiju život na hraně.
Na setkání cestovatelů, které podle Artura postrádalo smysl, protože ze Strachova se nedalo odjet dál než padesát kilometrů, vyslechli Janečkovu ženu Valerii. Janeček byl zaneprázdněn.
O ztracené truhle nevěděla. Dramaticky pohazovala vlasy a mrkala.
Když odešla, Neklan se zatvářil významně. "Jako by na tebe neměla vliv."
"Prosím?"
"Všichni chlapi jsou z ní paf. Zobou jí z ruky. Možná máš na schopnosti strachovskejch imunitu, když nejsi zdejší."
Artur zvedl obočí. "Nezdá se, že by to působilo na tebe."
"Já za tenhle tým nekopu."
Artur nezareagoval. Jejich pozornost upoutala
Valerie, která zářila opodál v hloučku obdivně zírajících uslintaných mužů, a zničehonic vykřikla.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
je to čím dál bizarnější
Aries
je to čím dál bizarnější
Načtené to nemám, ale opravdu
Lady Lestrade
Načtené to nemám, ale opravdu mě zajímá, co se to tam děje. :))