Osamělí

Fregata brázdila obvyklou lodní trasu. Pravidelný řád měřený údery zvonu tišil rozbouřenou morálku. Frances posádce nic neslevila. Po týdnu už mužstvo šlapalo skoro jako hodinky. Přesto stále vnímala vlny nesouladu. Kradmé pohledy. Gesta. Vyhýbavý pan Milton. Ztichlý šepot kdykoliv se objevil první důstojník.
Měl být její pravou rukou.
Nebyl.

Milton se vrátil z hlídky. Odložil klobouk. Kabát však nesundal. Jeden ze starších chlapců k němu přisedl.
"On ti nedá pokoj."
Milton pokrčil rameny a otevřel knihu.
"Bene, měl bys to říct. Kapitánovi."
Milton šlehl po kamarádovi pohledem.
"Má svejch starostí dost. Nejsem žádná slepičí prdelka."
Svoje problémy musí vyřešit sám.