Invaze rušivých elementů (Tess)

„Co to tam šolíchaj?“
Činnost Páté koleje je často předmětem naší zvídavosti.
Gwen se zvedne na lokti, vytáhne triedr, který někde zcizila a zírá do něj.
„Asi dělaj homunkula. Jo. Rozhodně je to TEN homunkulus... doufám, že mu daj kalhoty.“
„Prosím tě,“ mávne San rukou. „K čemu.“
„Je anatomicky nepřesnej,“ komentuje nadále Gwen. „Snad maj důvod.“
„Cože?“ zvednu hlavu.
„Asi má dva pindíky,“ pokrčí rameny San. „Když už se něco osvědčí...“
„San!!! Sem chodí děti!“ zděsím se.
„To bude láska. Opravdová.“
„Saaaan!!!“
„Ale houby. Dávaj mu druhý srdce,“ upřesní Gwen.
„Vždyť říkám, láska. Jak mu jedno zloměj, hned má náhradní!“

Gwen občas popadne něco (nějaký démon) a ona najednou úplně vypadne z role. Jako dneska. Místo pohodlného jedijského kostýmu nákladné rozevláté roucho ukradnuté z čínského historického kostýmového seriálu. Místo podkresové hudby od J. Williamse, guzheng, erhu a dizi. Místo lightsaberu meč.
Tess a San zůstaly stát před vchodem do Velké síně společně s hromadou dalších přihlížejících.
Už zbýval jen souboj na drátech.
Gwen vyhodila do vzduchu tři cedule, navlas stejné, jako na stěnu každou chvilku přibíjel Filch a pak se vznesla za nimi. Tři kopnutí a vše viselo.
'Úsek častých dopravních nehod', 'Pozor padající štafle' a 'Ropuchy škodí lidskýmu organismu'.

Velká síň je fajn, víte? Taková prostorná. Svíčky jsou začarované tak, že na vás naštěstí nekape vosk. A ta obloha!
Když prší (prší skoro pořád) je to jako okno do mraků; jakoby nad vámi byla skleněná střecha, akorát můžete krásně koukat, protože se nezaprší ani nezamží.
Úža.
Akorátže...
„Bacha!“
Jak tak obdivuju oblohu, málem jsem vrazila do nějakého prvňáka.
„Pozor!“
Ne, to jsem nebyla já. Lidi tu do sebe prostě vrážej. A do toho...
„Ouvej!“
Kdekterá to bere jako příležitost zakopnout a spadnout na Draca Malfoye. Nebo Snapea.
Měly bychom je zachraňovat.
Gwen se tváří nespokojeně.
„Třetí už dneska nevodklínám.“

Sedím a pohihňávám se. Občas se uchichtnu, někdy si lehce odfrknu. Hlasitě se nesměju.
Ještě ne.
„Teeess?“ Gwen je chronicky zvědavá. „Co to tam máš?“
„Ale nic,“ mávnu rukou, tužkou provedu úpravu v textu a usměju se.
„Ne, fakt, ty jsi našla nějakou dobrou, co? Vlastně špatnou...“ přidá se San. „Nebuď sobec, poděl se.“
„M-mmmm,“ zavrtím hlavou a ochranitelsky zakryju sešit.
„Glosy. Vona tam má glosy. Vona tam má svý fungl nový glosy... Teeess!“
„To nejsou glosy.“
„A co to tam teda máš?“
„Si píšu... neukážu! To píšu jen tak. Pro sebe!“
„A co je na tom vtipnýho?“
„Von zmodral!“

Říkají tomu Internet. Nikdy jsem ho neměl otevřít.
Bohužel.
Zjistil jsem existenci fanfikce. Nikdy jsem ji neměl otevřít.
Bohužel.
Dobře, jaká může být nejhorší...?
Ehm...
NEJSEM:
Vlodemort
Volfemort
Volsemort
Volxemort
Volzemort
Darth Valer (nevím proč)
Voldremot
Voldemint
Voldremort
Voldimort
Voldement
Volximort
ani Voldrimort!

Má msta bude strašná. Jen dostat do Bradavic nějaké jednoduché autorky...
Získání přístupu do Bradavic - splněno.
Odstranění slabého avatara - splněno.
Pak ty tři. S těmi budu hotový za chvilku.
Netuším, co tu dělají ty přerostlé želvy.
Z toho žlutého chlupáče byl roztomilý koktejl.
Ale tu obtěžující hnidu ne a ne zabít. Zkusím...
Ne, ten meč vytáhnout nesta...

Sedíme, jak já říkávám, „na bidýlku“. Relativně v úkrytu.
My a možná ještě někdo.
Pátá kolej, o publiku netušíc, rozvíjí své teorie.
„Prej něco staví v Zapovězeném lese? To není fér!“
„Ale když jsou tam, tak Sevík může bejt celej náš!“
„Nojo, když se nám schovává!“
„Že on vám tam za nima chodí! Normálně tam za nima chodí a odehrávaj se tam ty, orgie! Sexuální!“
Málem se udusím mandlí.
„Si upadla? Prohlídla sis je? Však není úchyl...“
„Škoda...“
Gwen natáhne misku s mandlemi v čokoládě směrem k profesoru Snapeovi.
Ten tu oficiálně není a nikdy nebyl.
Asi by radši otrušík.

Zatímco ještě před chvílí šel Mike vyzvednout pizzu z dvojitým sýrem, stačilo mrknout a z nějakého důvodu jsme v bojové pohotovosti. Kamenné zdi celkem věrně připomínají náš život v kanále, ale veliká okna s barevnými obrázky tam nemáme.
Donny se trochu nervózně dívá na cákance krve, Raff nás upozorňuje na beznosku s maniakálním úsměvem. Otočím se a za zády máme tři dámy v nesnázích. Od časů s April rozhodně nemáme ve zvyku nechávat holky ve štychu, takže zbraně vytasit a na beznosku, hoši!
Jenomže ten parchant jediným mávnutím klacku pochroumal naše krunýře i ego.
"Sorry, ale tohle neberem," řeknu narovinu.

„Cože? Žádný hlášky z hodnocení porotců jmenovaných i nejmenovaných literárních soutěží?“ diví se Gwen. „Na to jsem se vždycky těšila!“
„Ne. Prej by to autorům ublížilo. Sarkasmus...“
„Ti by nepoznali sarkasmus, kdyby je o půlnoci kousnul do zadku,“ kroutí hlavou San.
„To už teprv ne. A nejsou tam jen špatný... dobrá.“ Už mlčím.
„Co glosy? Kam se poděly glosy?“
„Žádný glosy.“
„Žádný? Glosy?“
„Ne, simtě. Teďka prej máme autory pohlaví obého i nevyjádřeného respektovat jako ty... individuality a rozvíjet jejich osobnost.“
„Vždyť kolikrát žádnou nemaj,“ podiví se San.
Gwen soptí.
„Já je budu respektovat jako individuality, až toho budou litovat!“

O některých lidech říkají, že mají zelené prsty.
To znamená, že jim pod rukama všechno roste, raší a pučí, ne že jsou zvyklí psát zelený inkoustem, i když o Gwen by mohlo platit obojí.
O mě ani jedno, mně chcípne i kaktus.
Gwen tedy podloudně získala jakési sazeničky a nyní s nimi... podloudničí.
Jinak se její činnost nazvat nedá.
„Co to bude, až to bude?“ tážu se, zírajíc do temnoty bublající v kotlíku vypůjčeném z učebny lektvarů.
„Překvapení. Pro Voldemorta,“ Gwen se rozzáří. „Jen jednou lokne a bude se divit. Mudla z něj bude.“
„Jak?“ divím se.
„Český pohádky, přece!“

Není nic uspokojivějšího než zákonem povolené mučení. (Tedy vzdělávací proces.)
Profesor Binns má volno a já se snažím vtlouct do hlav Páté koleje něco z české historie. Je nebetyčně důležitá, protože její magie dokáže porazit Voldemorta*.
„Na co musíme myslet, vyhazujeme-li někoho z okna?“ táži se po skončení výkladu.
Ticho.
„Kam dopadne,“ řekne Gwen.
„Jasně,“ doplní San. „Vidle - dobrý, umřou, začne válka, vyhrajem. Hnůj - špatný, přežijou, začne válka, prohrajem.“
„Taky je špatnej obézní testrál, sestava létajících košťat a skákací hrad ve tvaru Hvězdy smrti,“ nedá se Gwen.
„Napadá vás dobrý příklad?“ nedávám Páté koleji pokoj.
Hihňání.
„Profesor Snape.“
Taky blbě.