DMD č. 03. pro 3. 4. 2025. Téma: Masážní techniky

Kateřina byla zvyklá na ledacos.
Jako služka zažila spoustu pohledů, "náhodných" otření, i nějaké to občasné 'nevinné' plácnutí po zadku, od těch, kdo se považovali za nadřazené.
Přesto by si rovnání ramen tím, že jí někdo drsně stáhne paže za záda, klidně odpustila. I ten druhý pár hrubých rukou, mačkající takto vystavené poprsí. Zejména od spolubojovníků.
Naštěstí to zarazil dobře mířený poklep palcátem jejich vůdce.
Když jeho a nové spojence dostane do rukou zrádce, aby je podrobil útrpnému právu, dostane Kateřina příležitost mu tu službu oplatit.
Obměkčí strážce úsměvem a písní, pak mu upraví fazonu džbánem piva a litinovou pánví.

Když mu tenkrát ve vrtulníku záchranářka Pippa Macmillanová palci stiskla tlakové body mezi zápěstními šlachami a jemu jako zázrakem přestalo být špatně, rozhodl se v této oblasti dovzdělat.
Půjčil si knihy o akupresuře a četl je v posteli, zatímco Sirius vedle něj přes sluchátka poslouchal jakýsi kravál a střídavě psal maily, projížděl Instagram, vyhledával ideální místa na dovolenou a sklízel rajčata v nějaké online hře.
„Poslyš, věděl jsi, že je pupík nervově spojený se špičkou penisu?“
„CO?“ zahulákal Black, protože ho neslyšel.
Edward mu rukou zajel pod tričko a ukazováčkem zatlačil na pupík.
„Hej! Co to sakra – ? No do hajzlu!“

"Masážní techniky?" podivil se předseda JZD. "Má to vliv na dojivost?" ptal se zootechnika, se kterým si byl koupit deset deka uheráku a pár housek.
Magdalena Vytáčková za pultem vyhrkla smíchy. Živě si představila postaršího zootechnika plánujícího, jaké krávě mačkat jaký struk.
"Netuším," poškrábal se zootechnik po počínající plešce. "Ale dojicí stroj mi to rozhodí určitě."
Magdalena se smíchy držela za břicho.
"Co je vám?" zeptal se roztržitě předseda, který stále přemýšlel o masáži kravských vemen, což potvrdila i jeho následující otázka. "A dokážeš si o tom něco naštudovat?"
"No to bych asi moh, předsedo. Ale bude to zbytečná práce."

Ty dva nemůžete nechat pohromadě, aby nevymysleli kolosální koninu! Třeba si opatřit programovatelný virus, aby oloupal brambory a oni se do kapitánovy kanceláře následně vpotáceli úplně nazí. Nebo nedopatřením urychlovačem času proměnit vrabce v rozběsněného Tyranosaura a pak se ho snažit udolat otrubami a fazolemi, načež se Pete ještě dorazil mátovou čokoládou, ovocnými nanuky, coca-colou a ještě stihl na jedné z palub zanechat potomka. Bohužel ho nestačil vzdělat v oblasti masážních technik. Olizování hrubým jazykem sice kapitánovi udělalo dobře, ale zjištění, že se mu za zadkem producíruje dinosaurus, jím otřáslo natolik, že si sám uložil trest. Díra na dvanáct měsíců!

Bavila ho fyziologie těla. Promnutím prozkoumával všechen jeden sval a věděl tak, co a jak. Skoro si z tohoto dělal základy na fyzioterapeuta. Ale ne, on a být částečně doktor? Ne, to není nic pro něj.

„Mohl bys trochu doleva... Jo, jooo, tam přesně... Tím válečkem.”

Takhle byl jen prostě kámoš, co umí dobře namasírovat. Popravdě mu to stačilo. Masírovat, zlepšovat se, využívat různé techniky.

Několikrát mu bylo řečeno, ať to dělá pracovně, že mu to fakt jde. Ale... On jen dál masíroval, různě silně, jemně, pomocí pomůcek, či bez a... To bylo vše.

Vzdychnutí.
Jo, dělal to dobře, uhm.

Jsem starý. Dvanáct let tvrdé práce uteklo jako voda. Jako obvykle si nasadím brýle, vezmu dřevěnou hůl a vyrážím na každodenní pouť. Už jsem ji absolvoval nesčetněkrát. Znám každou zatáčku, každý záhyb a každou prohlubeň. Poznám, kterým místům se vyhnout a která navštívit. Tentokrát to bude ale jiné. Tohle je totiž má poslední pouť a pak... Pak budu konečně volný. Procházím poslední částí stezky a předvádím opravdu dokonalou masážní techniku. Můj sliz se na lidské kůži rozkládá a povoluje všechny napjaté svaly člověka. Má práce masážního šneka končí.

***

"Tak, mí malí šnečci, pustíme se do práce. Ten člověk potřebuje vzkřísit."

The room was dimly lit with candles. Patchouli and sandalwood. The table was laid with empty plates and glasses. Kant smiled when he saw Bison wearing an apron and nothing underneath.
"Are we eating or-"
"Sit," said Bison firmly. Kant obeyed.
Bison opened a bottle of red wine and started pouring it into Kant's glass. "Firstly, we'll have dinner," he said softly. "And later," he looked Kant up and down, "I'll give you a massage."

Clothes on the floor. Passionate kisses. His wrists tied together. Rough touches. Bites. Bruises. Scent of candles. Hot wax on his skin.

"Harder," he begged.

Železné dveře se s vrzáním otevřou a zpocený příslušník Státní bezpečnosti vyjde z cely ven.
"Tak co, Mácha, jak to s ním jde?" zeptá se posměšně kolega z StB, když vidí krev na rukou příchozího.
"Ani mi nemluv! Ten zmetek furt nechce vypovídat. Zmlátil sem ho tak, že už nemůže ani mluvit, natož rovně sedět a von furt, že to byl zázrak. Zmrd jeden řiťopišská!"
"Asi´s ho málo zmasíroval"
"Hovno vole. Radši drž hubu a dojdi mi pro kafe," oboří se Mácha na druhého estébáka. "Čepičku od Toufara doznání, tak ho bude mít. Však sem na to expeert, no né?"

Když byla Karine malá, nejčastěji jsme si hrály na paní učitelku a žákyni, na dvě maminky v parku, nebo na „paní cvičitelku“.
Ona vždycky chtěla být „paní cvičitelkou“ a já měla být ona. Vlastně mi to vyhovovalo. Chtěla jsem si to zkusit. Chtěla jsem jít na „cvičení“ taky, když mi předváděla různá protahování a zkoušela na mně masážní techniky, které sama odkoukala.
Protože jsem nechtěla zůstávat sama doma, když s tátou odjeli. Přála jsem si, aby -jakmile někomu vyprávěl o svých dcerách- jméno Valérie zaznělo alespoň z poloviny tolikrát, jako Karine. Snila jsem o tom, že bych byla znevýhodněná já.

"Chlapi, dnes to nebudu přehánět ani co do kvantity, ani co do času, zítra vyrážím do Prahy," sděluje Lev hospodským kumpánům.
"Co tam?"
"Máme firemní workshop. Něco ve smyslu jak nejlépe pečovat o zákazníky nebo tak nějak."
"Takže vás tam budou masírovat," odhaduje Tadeáš.
"Asi v tom smyslu, sám jsem zvědav na jejich masážní techniky," odvětí Lev.
"Já tedy ve své firmě pro své zaměstnance nic takového nepořádám," konstatuje Jimram.
"Jimrame, nic ve zlým," reaguje Lev, tvoje firma je, dá se říci, rodinná, zatímco my jsme celostátní, ba co dím, nadnárodní korporát. Ten má prostě své nastavené procesy a metody."