DMD Bonus č. 4 pro 14. 4. 2022. Téma: Deníkový záznam

27. prosince 1888
Dnes pozvána na hudební večírek. Samozřejmě proto, že vyučuji jejich U. na klavír a francouzsky. Jinak by mě nezvali. Pokud by se tedy milostpaní matinka jakousi nešťastnou náhodou nedopátrala, že můj děd býval francouzský hrabě. Obávám se, že by se pokoušela dohoditi mi synáčka coby výhodnou partii. Raději jít učit do Horních Uher! I kdybych toužila pod čepec, nikdy pro peníze a za takového Fratze (navíc o 8 let mladší!). Večírek se nicméně vydařil. Hrála jsem s kolegou K. na klavír čtyřručně. Náramná taškařice! K. je galantní muž s širokým rozhledem… Ale!!! Určitě něco skrývá. Jenže co?

17. dubna 1898

Je tomu více než rok, kdy jsem připlula na ostrov Prince Eduarda. Dnešního dne jsem pocítila neskonale štěstí i blaženost.
Ráno mě probudila svým šuměním Sněhová královna a já hned věděla, že bude výjimečně překrásný den. Já a dvě moje blízké a významné přítelkyně jsme založily Avonleyský čtenářský klub.
V Zeleném háji jsme vyzdobily starou kůlnu a vytvořily jsme si místo pro naše příběhy. Ruby moc psát nechce, zato ráda donese každý týden čajové bochánky.
Ach, jaké neskonalé máme štěstí.
Večer jsme s Jerrym přehazovali slámu. Zjistila jsem, že neumí číst. Zítra tuto nespravedlnost budu muset napravit.

25.8.1997: Milý deníčku, dnešní den byl ten nejkrásnější v mém životě. Cítím se, jako bych se vznášela, srdce mi buší jako o závod a nejradši bych zase běžela za ním. Protože konečně jsme si s Markem pořádně popovídali a on mě dokonce pozval na romantickou večeři, a to není všechno! Jak už jsem psala, nejkrásnější den v životě. Marek si přede mě u desertu kleknul a jako v romantickým filmu otevřel krabičku s překrásným zlatým prstýnkem s diamantem, a požádal mě o ruku! Byla jsem celá unešená! Myslím, že spolu budeme chtít děti. Škoda že pak musel domů.

13. dubna
Ráno, děkovná. Slunce na obzoru, laskavá slova, chci Tě chválit až do skonání věků. A klidně budu vstávat i v těch šest.

Poledne, radostná. Místo přednášky jedu na kole po nábřeží, k obědu si koupím zmrzlinu. Kolem projde zamilovaný pár, děkuji i za ně, Pane.

Odpoledne, prosebná. Jsem frustrovaná, nestíhám a už toho mám plné zuby. Chtěla bych křičet, proč jsi němý, ale tak nějak tuším, že to jen já přes vlastní zlobu neslyším.

Večer, v slzách. Na poslední chvíli vyrazím na mši, brečím ještě než skončí čtení. Ukaž mi cestu, po níž mám jít, neboť k Tobě…

29.8.2021
Blíží se podzim! Zpěv, ženy a zpěv!
Dneska jsem vstal brzy a můj přestárlý nelétavý spolubydlící mi vynadal, že straším ještě za světla. Ale já se nemohl dočkat. Loni měl pořád kecy, že mečím jako čerstvě zmutovaný puberťák, ale já mu ukážu! Jdu cvičit.
Někdo se blíží!
Nalákal jsem holku!
Dvorně jí uhýbám, svádivě jí očistím a drsně spolknu blechu z křídla, nabídnu jí schovaného zophobáka a moučňáky (od včerejška, ale ujdou.
Pak jí ukazuji svůj bejvák. Štramák má větší, ale to jí neřeknu.
Poděkovala a odletěla.
Prý se dozvěděla, že se u nás dá dobře najíst.

9:00 Sděluji holkám, že nás Angelo všechny pozval na večeři.

9:05 Anna tvrdí, že nemá co na sebe. Odchází do boutique.

9:06 Karolínu zděsily odrosty. Gůglí nejbližší kadeřnictví.

9:06 Marta se urazila. O její služby a barvu z obchodu není zájem.

9:07 Zneuznaná kadeřnice otevírá láhev chianti.

12:00 Usínám hladová, Marta ovíněná. Ostatní dvě se ještě nevrátily.

14:00 Marta se ukřivděně probírá, a otevírá další láhve.

15:00 Já, Anna a Karolína dopíjíme rozpité láhve po Martě.

16:00 Víno dělá své.

19:00 Do restaurace dorážíme jako čtyři rozhádané trosky.

Chudák Angelo.

a.d. VI Kalendas Octobres, LIV ante Christum natum

Druhá výprava do Británie dopadla úspěšně. Podařilo se mi obvyklým způsobem rozbít křehkou alianci místních barbarů. Dokonce jsem je přinutil platit poplatky. Na zimu se ovšem raději vrátím do Galie.

***

Idibus Novembribus, LIV ante Christum natum

Usadili jsme se v Lutécii. Klidné místo, uprostřed bezpečně ovládnuté a podrobené Galie. Myslím, že nás čeká mírná zima.

***

pridie Nonas Decembres, LIV ante Christum natum

Taková nehoráznost! Dozvěděl jsem se, že nedaleko odsud se nachází galská vesnice, která odmítá poslušnost Římu. Inu, uvidíme, jak dlouho jim ta drzost vydrží. Jedna centurie bude určitě stačit.

18. července 1998
14:30 odchozí hovor na číslo XXX XXX XXX - Šimon Illner, styčná osoba vyšehradské čarodějnické policie, bývalý milenec Ševčukové
16:00 odchod z bytu na setkání s bývalým milencem
19:55 návrat
20:05 odchod do bezpečného domu na prověření
21:35 návrat domů
21:45 odchozí hovor na číslo XXX XXX XXX XXX - Karel Vrbenský, starší vyšetřovatel vyšehradské kriminálky
21:48 zapnuto nahrávání
21:55 přišel Vrbenský
21:58 Vrbenský vypnul nahrávání (pozn.: běžné)
22:15 magický incident bez škod na elektronice
22:30 Vrbenský odešel
22:32 znovu zapnuto nahrávání, Ševčuková zrekapitulovala návštěvu (pozn.: běžné)