DMD č. 6. pro 6. 4. 2015. Téma: Mlátička

"Šerife! Honem do Woodyho saloonu! Hubenej Mick strašně řádí, za chvíli to tam celý vymlátí!"
Šerif vytřeštil oči. "Hubenej Mick? Ten pracovitej, tichej chlapík, co si tam chodí vycucat jednu whisky za tejden, když jde v neděli z kostela? To musim vidět."
V saloonu bylo skoro dokonáno a Mick už trochu ztratil páru, a tak se nechal snadno přesvědčit, aby přestal. Kát se ovšem odmítl.
"Neměli. To. Řikat." Pronesl zarputile.
Z dalšího vyšetřování vyplynulo, že štamgasti kritizovali Mickův literární vkus a drobet se jim to vymklo z rukou.
Odteď už budou vědět, že ctitel červené knihovny nemusí bejt žádná slečinka.

Oblibu herbářů zdědil po babičce Kukaňové, přičemž striptýznice patřila mezi její nejkrotší úlovky. (Nemluvě o myslícím hruškovníku...)
A Pavlova vášeň pro herbáře už vůbec neznala mezí...! Považte, že jen kvůli tomu, aby zkompletoval jakousi bezvýznamnou sbírku vlhkomilných magodřevin, jel až do bažinaté tramtárie daleko na severu, aby si opatřil vzorek jednoho z nejvzácnějších druhů z rodu Salix.
Jaké však bylo jeho překvapení, když se během úmorné cesty (s hlavou jako škopek po místním ležáku-samoseru) jal zalistovat v herbáři, v němž si mezitím jeho nejnovější úlovek nevybíravě proklestil cestu až na první stránky.
To víte, vrba mlátivá je vrba mlátivá...

"Miku, pojď! Už jsme skoro tam!"
"No jo, no jo, uf, taková dálka, proč mě sem táhneš přes celé pole." Mike vystoupí za Erwin.
"Koukni!" A Mike se koukne. A kouká dál, zarařeně.
"Erwin, co to...?" Před ním se nachází obrovský kus šrotu připomínající vůz, alei Mike pozná, že to není žádný válečný stroj.
"To je mlátička, Miku!"
"Cože to?" Nebo žeby byl?
"Mlátička, koupila jsem ji, slouží ve farmářství k oddělení zrna od stonků při sklizni."
"Dobrá. A my teď tedy budeme farmařit?"
"Ne."
"A proč jsi ji teda kupovala?"
"No, protože má tak krásné jméno, Mlátička. Řekne zasněně.

"Johne?"
Sluha a lokaj v jednom vzhlédl od novin a pozvedl obočí.
"Slyšíš to?" zeptala se poněkud nesmyslně Bessy.
Série ostrých dřevěných ran otřásaly celým domem a sklepávaly z lustrů zapomenutý prach.
"Jistě, že slyším. Ale ty bys asi chtěla vědět, co to způsobuje, ne?" nenechal se John vyvést z klidu.
"Totiž... ano. Nejprv mě napadlo, že to zní jak cepy na mlatu a že se sem snad paní zase pokusila propašovat nějaký vynález. Ale proč by mlátila v pracovně?"
Bessy cestou ke dveřím předvedla úctyhodnou schopnost dedukce.
Na pohled na božsky pracující tkalcovský stav ji však nemohlo připravit nic.

Jeden úder následuje druhý. Jim usilovně boxuje. Začínají se mu dělat mžitky před očima. Nedbá toho.
Nedokáže se zastavit. Cítí bolest v rukou, nohou, celém těle. Nic nedokáže přehlušit pocit, který mu svírá hrdlo a leží na prsou jako kámen.
Fyzická námaha nepomáhá. Nedokáže si ublížit natolik, aby to cokoliv změnilo.
Jim přestane. Zastaví se, opře se rukama o stěnu. Kousne se do rtu, až mu vytryskne krev.
Kdysi mu přezdívali Mlátička. Nyní všechna minulá vítězství blednou. Rozhodující bitku prohrál.
Síly ho zradí a sklouzne na zem. Hlava se mu motá.
“Spocku…”
Pokud mu snad vytrysknou slzy, nikdo to nevidí.

Od malička byl takový neohrabaný a zavalitý, proto se nebylo čemu divit, že se mu říkalo Mlátička. Co na tom, že měl jemnou a citlivou duši a bytostně se mu příčilo násilí. Všichni předpokládali, že když na to má postavu, tak se raději popere než by diskutoval.
Celý život ho to pronásledovalo. Když se snažil cvičit, aby byl ohebnější a štíhlejší, jeho rysy to ještě víc zvýraznilo a každý si ho pletl s vyhazovačem.
Ženy ho pokládali za prostoduchou vymakanou schránku a ani se nenamáhaly zjistit, jaký je doopravdy.
Prokleté jméno.
Rozhodl se změnit příjmení.
Roman Vrba místo Roman Mlátil.

"Házej špagát!"
"Tumáš," uchechtla jsem se, když Toda ohodily bahnité kapky.
"Neblbni a pojď, Cácoro. Omrknem to."
Ze zádě se ozvalo líné zachrochtání.
"Jeli jsme to už čtyřikrát, volové." Tarpan se odmítl hnout.
"Oukej. Tarpane, hlídej!"
"Haf," odsekl kormidelník a posunul si slamák do čela.
Jestli ho v Rožmberku nevyměnim, asi ho zabiju.
Helča už stála nad šlajsnou.
"Bednění." Slovo za všechny prachy.
"Já vim, to už loni. Jenže letos to upravili dole. Je to jak závodní kanál. Jako mlat," oznamoval informovaně Tod.
"Šutry. To je v kýblu," shrnula jsem situaci.
Herberťák dostal toho dne nové jméno.
Tarpan taky, idiot.

*divoký sen gamegirl*
"Jou, kočko, sem takhle čiloval v báru, když ke mně přišla krapet přestárlá roštěnka, ale furt kus, a začla mi valit něco do hlavy. Si piš, že sem jí nejdřív vyfakoval, ale byl sem totál a chyběly mi love, tak sem si to vyslech a vona prej ať najdu její ceru, která je už dva dny lostnutá. Se ví, že mě nezajímej kdejaký bitches, nejsem žádnej pimpman, jenže sem jí nemoh vodpálkovat a furt kecala, tak sem ji teda našel. Jenže ta její holka byla fuckt ugly, sem jí zase leavnul a teď sem tu. Párty, bejby?"

Chalan zvrieskol, sťaby ho z kože drali, a vyletel hore strminou. Čo doznel dupot jeho do krpcov zaobutých nôh, ozvali sa jeho prenasledovatelia.
Mrkol, aby zaostril na úvoz pred ním. Nebude predsa urevanec. Keď ho ubijú, nuž čo, nebola by to preňho nvinka.
Upaľoval, preskakujúc korene bystro sťa srnček, no jeho prenasledovatelia boli zase prešibaní.
Zabrzdl, že sa lístie oblúkom rozletelo. Vedel, že ho obkľúčili. Tuho prižmúril oči a zaťal päste.
Zase sa rozhliadol, keď začul halasný rachot. Jeho prenasledovatelia mizli za úvozom, ln sa im nohy mihali.
Prekvapene sa zvrtol. Stála za ním, bičiskom ozbrojená, bitých usmiata ochrankyňa . Mlátička.

„Teda, teď jsi to úplně rozsekl. Ne vážně. Jestli tohle zjistí generál Rufus, začne ve velkým skupovat hnědý trenýrky.“
„Cože? Co se ti zase nelíbí?“ Zeptal jsem se nechápavě Toho druhého. Vždy mne dokáže překvapit s tím, čím se vytasí.
„To jako vážně pojmenuješ další stroj třídy Superkiller jako Mlátička?“
„No a proč ne?“
„Ten poslední byl Drobek! Drobek a Mlátička. Dvojka k popukání. Nebýt konec světa, mohl jsi začít psát romantické komedie.“
„Cože?“
„No jasně! To si takhle jeden zabijáckej stroj Drobek, najde druhej zabijáckej stroj Mlátička a mají spolu třeba malinkatej vraždící stroj jménem…,“
„Lopatička,“ doplnil jsem rychle.