Moje články

"Skoč z toho okna, i po liposukci si hnusná."
"Jo, nikdy s nikým nic mít nebudeš."
"Já nechciiii!"
"Paní, co se vám děje?"
"Jdi do lesa, nutrie! To mi říká můj vnitřní hlas. Naval salát!"
"Potřebujeme někoho z blázince, na tohle jsem krátký."
"V Praze bobr prokousl tramvaj. Já chci salát, abych byla hezká, nebo vám prokousnu tepnu, vy podvodníku. Nejsem hezká!"
"Chyťte ji! Po tom, co rozmlátila ten stolek, nemůžeme ji zde nechat. Paní, proč to děláte?"
"Ani hezká nejsem, nemá tu smysl být. I když mi to říkají vnitřní hlasy, bude to pravda. Nebo jsem psychicky nemocná snad?"

"Ty vole, nekupuj si žádný old spice, stejně tvůj pokoj už tak extrémně smrdí. Nebo s ním jdi na balkon, nedá se to vyvětrat."
"No tak, respektujte ho trochu. Nesmrdět potem je super."
"To jo, ale nemohu dýchat u nás v bytě, když tam je ten smrad."
"Já chápu, nemám dítě, ale co respektivní výchova? Někde jsem slyšel, že to funguje."
"To jo, ale minule po té vanilkové voňavce "od kamaráda" mu v kosmetice vůbec nevěřím."
"A co třeba jiné věci?"
"To jo, ale ta kosmetika. Začínám ji cítit. Že vy používáte old spice?"
"Ano, dokonce i parfém s vanilkou."

"Pane, tady letí nutrie s obřím uchem."
"Paní, vypadá to, že ten čaj funguje."
"Čaje jsou mocné. Jako královna čajová."
"Opravdu vám nerozumím, jdu se zeptat sester, z čeho ten čaj vařily."
"Těch babiček s obrovskýma ušima?"
"Máme mladé sestry, nebylo v tom něco víc než čaj?"
"Sestry, z čeho jste vařili té paní na pětce čaj? Vykládá něco o lítajících nutriích a babičkách."
"Nutrie tu nelétají, ale plují na lodi. A ten sáček s čajem máš tady, babuško."
"Na stres funguje šalvěj přeslenitá, ale tohle to nebude. To bude šalvěj divotvorná, známý to jednou zkusil, a takhle se choval."

"Jseš zamčenej, nemůžeš utýct, takže naval prachy."
"Tahle klinika má profi bezpečnostní systém, je lepší než lidská ostraha. Přes vrátnici si prolezl, ale jeden špatný pohyb a do minuty tu jsou benga. Jsou hned vedle."
"Žádny benga! Naval prachy nebo tě střelim."
Uíuíuíuí!
"Zmáčkl jsem alarm, ale máš štěstí, že benga jsou bohužel v terénu a nemohou přijet. My si ale poradíme. Sestři, kabelku!"
"Au!"
"Jsme v přízemí, takže defenestrace! Pod oknem jsou popelnice, to nedopadneš nejhůř."
"Policie, stůj!" zařvali policisté zbytečně, protože ten chlap už ležel.
Na policii jsme skončili oba. Já dostal pochvalu, on předvolání k soudnímu procesu.

"Víte, co je to liposukce?"
"Tuším, mám nápovědu?"
"Ne. Studoval jste obor nutriční?"
"Ano, tak napůl. U testů jsem měl taháky a podváděl."
"Takže nápovědu jste nikdy neměl? Jenom taháky?"
"U maturity jsem měl přítele na telefonu. Naštěstí na to nepřišli."
"Dobře, výsledky na klientech jsou vidět, takže vás zaměstnáváme hned."

"Jelikož prý po operaci nemáte moc cvičit, omezíme jídelníček. Ono hezky vypadat neznamená zdravě se cítit."
"Děkuji, mohu vám napovědět, že mám velké množství peněz a jsem pro každou dietu. Proč myslíte, že jsem tady, a ne ve fitku?"
Napovíme vám, že co se dělo dál, bylo velmi příjemné.

"Česnekový krém a kuře máme hotové, zbývá jenom dezert."
"Už chystám karamel, připravte jablka. Ten koláč jsme zkazili. Karamel může být slaný a bude to naše pomsta!"
Cvičenci dovařili a celou večeři se čekalo na dezert. Poté ho personál ochutnal.
"Zvláštní chuť, takový slanější karamel."
"No fuj, to je slaný jak moře!"
"Já to nezvládám, to je snad otrávený!" ¨
Po "snad" děkovném proslovu šel personál na záchod. To, co bylo slyšet, popisovat nemohu.
"Děkujeme za večeři, ale ten dezert. Kolik jste dával soli do toho karamelu?"
"Dělal jsem to půl na půl."
"No to to vysvětluje. Zvadlý salát na tebe!"

Pavel s Pavlou slaví třicátiny, takže oslava to musí být vydařená!
V obrázku se dozvíte, jestli to dobře dopadlo. Příjemné počteníčko!

V nekonečně dlouhém časovém úseku jsme šli po zarostlých pěšinách a pálilo nás slunce do zad. Když nám řekli, že jsme v cíli, čekali jsme, co bude dál. Minutu, dvě, pět, a když nebralo čekání konce, rozhodli jsme se zeptat vedoucího, co se stalo. Nejdříve neochotně lhal, ale po nátlaku nám nakonec řekl pravdu. Museli jsme sehnat gumičky do vlasů, protože většina z nás byla dlouhovlasá. Jelikož jsme byli dehydrováni, začali jsme vidět všude písek. Instruktoři nás navigovali, doufali jsme, že dobře. Gumičky jsme nakonec nalezli, ale čerstvý salát jako odměnu odmítli. Tekla z nás krev a pot, přežili jsme.

"Děkuji za účast, kolik máme hodin?"
"Je už půl deváté."
"Do zadku, poslední vlak jel před hodinou. Jak se dostanu domů?"
"Máte štěstí, že je dnes hezky, projdeme se s vámi do šest kiláků vzdálené vesnice, kde vás vyzvedne taxi a hodí vás do města na vlak. Do Brna vám něco ještě pojede, a odtud se dostanete domů. Taxi platíme my."
"Je vidět, že jste dobrý kemp, člověku ujede poslední vlak domů a vy ho podpoříte."
Po cestě jsme si povídali o sportu a utekla nám dobře. Do tábora jsme se dostali až o půlnoci, ale dostali jsme sladkou odměnu.

""Na pěst si dáme před nasazením rukavic bandáže. Jinak bychom mohli mít vpáčenou zlomeninu. A zápěstí také zafixujte. Začneme zlehka do pytle, pak zkusíme sparring."
"Tohle udělám, jestli ta nutrie zase dá zvadlej salát."
"Jo, já taky. Tak na pěst?"
"Na pěst."
"Sparring. Dáme to zlehka, nechceme zranění."
"Do koudele, to jsem přehnal, co?" omlouvá se metrákový cvičenec menšímu.
"Fche fam fufy?"
"Na mé pěsti. Naštěstí se jim nic nestalo."
Trenér pozastavil sparringy a řekl: "Jelikož bychom neradi přišli o zuby a odměny za
shozená kila by nám nestačily na nové, na zítra donesu tvarovatelné chrániče."
"Na pěst?"
"Na pěst."

"Pánové pokračujte, já si odskočím."
Cestou na záchod se jde přes úschovnu šperků.
"Hm, zlato, to vezmu a dám tam tohle za padesát korun. Nějaký pomalovaný kov. Vypadají stejně. Tohle prodám a budu mít na mergl."
Lekce proběhla poklidně a šperků si nikdo nevšímal. Až ráno všichni byli okolo krku
a zápěstí zelení.
"Naše zlato!!"
Na večerním setkání si stěžovali, že jim pravé zlato zmizelo, a na tom falešném byly kočičí chlupy.
"Máme tu doslova kočičí zlato, a máme podezření, že ho trenér ukradl. Jako
jediný má na pokoji kocoura, takže to musel být on."
Trenéra vyhodili a zlato vrátili.

Dnes je den odměn. Dostavte se do kuchyně, a vezměte si jednu sladkost, co jste si odložili.
"Mňam mňam čokoládka, zajím to brumíkem a karamelovou šlehačkou."
"Paní kuchařko, moje motivace!! Týden jsem se hejbal, abych si dal brumíka!!"

Večerní setkání:
"Dozvěděli jsme se, že paní kuchařka snědla vaše sladkosti a neomluvila se a ani nesehnala náhradu. Takže budeme se řídit sloganem jsi-li sobec, opusť obec, a má padáka."
"Tak se jdu sbalit, a tady máte 1000 kč na sladkosti. Kousek je LIDL."

Paní kuchařka šla do kuchyně a vtom se stalo něco nečekaného. Uklouzla na šlehačce a
zlomila si ruku.

"Zde leží počátek všeho. Z hor vznikl dnešní svět."
"Dříve byly hory jiné. Turistům znepřístupněné. To byste se sem nedostali."

"Se mu to říká debilovi, zvládl by porodit dvě děti?"
"Pravdu máš, pár minut v ložnici by zvládl, ale porod a těhotenství ne."
"V porodnici také vzniká počátek nového života, ne?"
"Pravdu máš. He, jak jsem mohla kdysi udýchat za dva?"

"Tak, jsme na vrcholu a dáme si lehký kruháček."
Instruktor si mezitím vybalil burger a horalku.
"Káže vodu, pije víno, do něj!"

Instruktor udělal patnáct kol a polomrtvý dostal zvadlý salát, aby si zkusil, co
káže. Tábor se změnil.

"Proč jste tady?"
"Chceme zhubnout!"

"Cíl dnešního dne je?"
"Protřepat své špeky a nemíchat potraviny, aby nám nebylo špatně."
"Klidně jezte, ale ne třeba věneček s chilli pomazánkou."

"Za hodinu posilka! Cvičíme nohy, protože než spálíte tuk, budete ho muset nosit. Na balony, a třepeme se!"
"Co ty nohy, u dřepů se ti netřepou."

Nutriční asistenti mezitím chystají oběd.
"Podlívat!"
"Jsem tušil, že protřepat aby se to nepřipalovalo nestačí. Ještěže jsem to míchal, aby z toho nebyla školní jídelna."
"Nemíchej ty talíře. Je to podle alergií, a kdyby někdo dostal reakci, mohli by to tu zavřít."
Heslo dne: "Protřepat, nemíchat!"

"Každé, i zdravější jídlo, když je vařeno nesprávně, může být velmi nezdravé."
"Pane, mám čtyři vnoučata, důležité je, aby to chutnalo, děcka to vyběhají."
"Chutnat může i zdravá strava, máme spoustu možností zdravých dochucovadel. A na pohyb bych se extra u vnoučat nespoléhal, máme jinou dobu a děti jsou hodně líné."
"To já mám vnuka, co cvičí, a vždycky když naseká dříví na celou zimu, tak pak sní strašně moc. Je to správně?" ptá se dědeček vepředu.
"To ano, čím větší výdej, tím musí být větší příjem."

Prásk! Pod dítětem praskla židle, a jeho babička si uvědomila důležitost zdravé stravy.

"Co to tady máme? Hektolitry oleje, hranolky a stripsy? Ve školce?"
"Mám dobré známosti, a jednou za čas to dětem neuškodí. Kdo má platit za zeleninu?"
"Paní, viděl jsem co dělá nezdravá strava u dětí. A podle nich, toto jí dennodenně a rodičům to vadí. Proto tady spoustu dětí odhlašují."
"Takže mám s nimi ukončit dohodu?"
"Co prosím? Jste dotováni státem, a podle ředitelky si ty dotace dáváte k platům a vaříte z nezdravostí. Doporučil bych vám si sehnat dobré známosti, protože máme ze zákona povinnost toto řešit. Zkusil bych si najít práci jinde, s vašimi známostmi se tu neudržíte."

"Pane Silný, tvrdíte že váš "předtréninkový nakopávač" je bezpečný pro muže i ženy."
"Je to podvodník! Skončil jsem v nemocnici a na stejném pokoji byl jiný člověk co to měl také požít!," protestoval malý muž.

Soud předvolává vrchního sestru paní Vašíčkovou.

"Mohu potvrdit, že oba pacienti byli silně předávkováni kofeinem, v krvi jim bylo nalezeno množství, které odpovídá 4 silným kávám. Pan Silný je jeho produktem ohrozil na životě."

Přítomní povstaňte, vyslechněte rozsudek:

"Pan Silný se odsuzuje za ublížení na zdraví a podvod, kdy zatajil nebezpečnost produktu. Souhrnná výše trestu byla určena na 9 let bez možnosti odvolání. Můžete odejít."

"Nasedat volové, jedeme na megapárty."
"Kam?"
"Dočkej času, jako husa kvasu. Nebo klasu?"
"Debile, seš vožralej jak prase, řídím já. Nebudu riskovat, že nás zabiješ."

O několik hodin později:
"Uee, proč jsme v Polsku? To nevypadá jako megapárty," říká už vystřízlivělý pacient.
"Do zadku, my jsme na trajektu. Jak vystoupit?"
"Spustit kotvy, máme tu nějaké vožralce," říká naštěstí český personál.
"Ten nejstřízlivější za volant, vyjet. Nemáte lístek. A musíte zaplatit pokutu. Asi 20 minut vás naháněla policie a je to prý za 1000 zlotých. Pár kiláku odsud je Biedronka, kdybyste chtěli, tak mají super vyprošťováky. Bude to pro všechny lepší."

"Pijete alkohol?"
"Už ne."
"A proč jste vlastně přestal pít?"
"Je mi 20, takže po maturáku. Nepamatuju si ho, ale z vyprávění to prý bylo 10 piv a flaška vodky. Ples byl v Brně, a probudil jsem se v Polsku."
"No to byl teda velký flám. Pokud nepočítám, že vám to poničilo ledviny, je to zhruba 3000 kcal, což je jako denní příjem sportovce, nebo fyzicky pracujícího člověka."
"Od té doby jsem abstinent, v hospodě to bylo přes 4000 korun + cesta z a do Polska."
"No vidíte, alkohol omezíme na minimum, bude to pro vás zdravější, a evidentně i levnější."

"Pokud vám přijde, že jste přibrali pár kilo, nehubněte svépomocí. Většinou neodborné hubnutí končí anorexií či bulimií," řekl jsem.
"Je pravdivé, že muži a ženy by měli dodržovat jiné diety?" zeptá se žákyně.
"To je nejistá konstanta moderní doby, při dnešních možnostech diet a diagnostikování pomocí stoupnutí na váhu a nahlédnutí do aplikace se to nedá říct jistě. Ale pokud si zajdete k nutričnímu s výsledky v appce, inbody, tanitě atd., určitě vám sestaví dietu či nabírací plán na míru. A hladovět nestačí, k hezké postavě se musíte projíst.
A nezapomeňte že není zdravá ani velká ani malá váha. Nashledanou."

Děti jsou tiché, pouze zadní skupinka vede zajímavý rozhovor a dávají si brambůrky s kolou.

"Týpek si myslí, že jeho kecama o zelenině a kuřecím se změníme, ale no to jako ne, nebudu kvůli postavě jíst věci bez chuti," říká kamarádům žačka s váhou sumo zápasníka.

"Vy vzadu, uklízet, uklízečky tu nejsou od toho, aby uklízely", okřikuje je učitelka.
"Důležitost s výrobou kuřecího masa a nutnost pohybu jsme si vysvětlili. Nashle."

Školáci opouští tělocvičnu. Drbny vzadu se ale nemohou zvednout. Učitelé je
pozvedají a ředitel píše na OSPOD. Zde totiž selhali rodiče, a tohle by mohly drbny
vědět, kdyby poslouchaly.

"Pane, pacienti se z vašeho jídla pozvraceli, prý tam měli věci, na které měli alergie," stěžuje si primář.
"Aha, omlouvám se, nějak se mi to popletlo. Byl jsem poprvé v práci. Jak to budeme řešit?" ptám se v naději, že je nebudu muset umývat.
"My zúčtujem spolu, budete dělat pouze edukační programy a kontroly kuchyní. Chápu, že jste mladý, tak vám nebudu dávat větší trest. Sem se vrátíte do měsíce. A ty pokoje jděte pomoci sestrám alespoň vytřít, když jste to zavinil."
"Děkuji, provedu."
Má noční můra se naplnila pouze částečně, a to beru jako úspěch první den v práci.

"Ahoj babi a andulky, tak jsme slyšeli, že jste něco vyvedly. Klec už otevřít umíte, tak jsme vám nachystali vychytávku. Babička šla na kávu za tmy a vrátila se, když jste měli spát. Babička může zhasnout, protože vám bude svítit žárovka na zámku, budete odemčené. A až vejde poslední andulka, tak zhasne žárovku pomocí zobáku a budete zamčené. A pokud nezhasnete, budete mít problém. Je tam kamerka, na které můžeme vidět, co děláte, i na druhém konci světa."
"To je určitě zodpovědné," řekla babička.
"To ano, je to totiž vynález vymyšlený vědci. A nezapomeňte, nejzodpovědnější andulka jde poslední a zhasíná."

"Andulky, co jste to zas provedly? Já si nemůžu zajít na pět minut do vedlejšího domu. A to jsem zajistila okna a zamkla vás!"
"Babi, Monclík s Izzy nás navedli, abychom letěli do kuchyně sníst prosný dort, stejně jsi nám ho chtěla dát. A Pepíčka, Kiki a Honzíka nutili otevřít klec a řvali," naprášil Karlík.
"Držte mě! Já si chci jednou odpočnout a vy vyvedete tohle! To snad není normální. Zítra se vrátí Tom s maminkou a vymyslí nové, účinnější zabezpečení vaší klece.
Monclíku a Izzy, s dalším dortem se rozlučte a máte měsíční zákaz koupelí, a létání hodinu denně!"

"Zmlkni, štveš mě! Krákáš jak vrana!" řval nepříjemný muž.
"Tobě by vadil i hluk ticha, citlivko," odporoval oslovený.
"Co si o sobě myslíš?"
"Co bys řek, vole?"
"Ticho buď. Vyhodili mě z práce a rozešla se se mnou přítelkyně. Opravdu to mám těžký, novou práci neseženu tak snadno, protože jsem seděl. Za urážení lidí. A jeden, když mě okřik, tak jsem se naštval a dal mu pěstí do spánku a on skončil v nemocnici. Seděl jsem za to tři roky."
"To je zajímavé, ale doporučil bych vám najít si něco, co vás baví, a neřvat na lidi," řekl cestující psycholog.

Kožený boty nosit špinavý
myslet si že je to známka punku
Sladké pivo pít
a potom zvracet
Myslet si že je to známka punku
Půjčit si propisku a pak nevracet
myslet si že je to známka punku
Na internetu říkali
Že punk mám být jinak
Na internetu říkali
Že punk mám být jinak
Sako špinavý jako z bažiny
Myslet si že je to známka punku
Na zadku roztrhat si džíny
Myslet si že je to známka punku
Do nosu píchnout si kruh
Myslet si že je to známka punku
Být barový dobrodruh
Myslet si že je to známka punku
Říkali...

Máme DMD a vám už došli autoři, které jste nepřečetli?
Nevadí! Máte tu Toma Petersona a jeho Andulkoviny.
Zajisté se budete bavit. Příjemnou zábavu.

Velikonoce mají být svátkem jara. Letos tomu podle počasí moc nebylo, ale naše tradice jsme si zachovali. Podle babičky patří do vázy čerstvě nařezané kočičky - ty přírodní, ne zvířata. Většina mužů si myslí, že žena má být pomlázkou omlazena. Pokud jste správný muž, na ženu sílu nevyvinete.
Bratr je vtipálek a na Velikonoce vydával slepičí vajíčka za andulčí a nutil Pepinku na nich sedět. Podle andulek by si zasloužil seřezat pomlázkou. Ale to je jedno.
Ať tak či tak na Velikonoce nezapomeňte: Vajíčka, pomlázku, ženu omladit, andulky neprudit a hlavně: Čerstvě nařezané kočičky. Loučí se s vámi andulky a Tom.

"Nastupují Tom Peterson a Matěj Svítr. Připravte se, start."
"Urghhh, ten má síluuuuuu," úpím, ale nakonec vyhraji.
"Vyhrál Tom Peterson za osm vteřin. Tom Peterson nastupuje proti Karlu Sonnovi, Karel je trochu silnější, tak se uvidí."
"Jak to ten Tom dělá, Matějě jsem zničil raz dva," říkal si Karel.
"Tom Peterson vyhrál za dvacet vteřin. Titulový zápas o první místo. Nastupuje obávaný nováček Tom Peterson proti ostřílenému Samuelovi Vlčkovi. Tady půjde o vteřiny. START!"
"Do prčiic, musím porazit toho Samuela. Je z Prahyyyy," řvu.
"Tom Peterson vyhrál za neuvěřitelných šest vteřin."
Vyhrál jsem 2000 Kč, Samuel 1000 a ostatní 500.

Ahoj dětičky,
vymyslela jsem novou aktivitu pro andulky. Zhruba za týden se máte vrátit a my to do té doby nacvičíme. Na internetu jsem si načetla, že existuje moderní drezura s koňmi a já se rozhodla udělat obměnu moderní drezury. S andulkami je to zábava. S dvěma se snažím něco nacvičit a dalších jedenáct mě otravuje. Zatím se mi povedlo nacvičit obraty a synchronizovaný let. Opravdu jsme drezurní tým snů. Když u nás byla na návštěvě sousedka, divila se, co provádíme. Ale andulkám už to celkem jde, takže doufám, že se vám to bude líbit.
S pozdravem,
Babička a andulky.

"Pravidla znáte, jděte ke své straně klece. Bojujte férově, je to zábava. Start!" řekla babička.
"Hrr na ně! Monclíku, Bonnie jděte na Honzíka," zakřičel Pepík.
"Izzy, Coco, vy na Kiki," organizovala Pepinka.
"Pojďte mi pomoct," pípl Honzík.
"Karlíku, jdi pomoct Kiki, Béďo, ty mě a ostatní útočte každý na jednu andulku," velel Honzík.
Monclík použil zobák na Ferdíka. Babička ukončila kolo a Monclík dostal napomenutí.
"Hrr na ně," zakřičel tentokrát Honzík. Jelikož šli Béďa, Kiki a Ferdík na Pepíka zároveň, babička ukončila druhé kolo a všichni dostali napomenutí.
Ve třetím kole Pepík napadl velice nepěkně Ferdíka a vyhrál tým Honzíka.

"Vyberete si partnera podle popisu. Nasaďte si šátky.
Ženo B, vyberte si: Sympatický vysoký silný muž, který má rád dobrodružství, nebo nižší hubenější muž, který má rád pouze komfort?"
"Chci toho sympatického vysokého muže."
"Sundejte si šátky, osoby A a B."
B byla doslova paralyzována svým výběrem. A byl jen o trochu vyšší než ona, která nebyla ani 170 cm vysoká. Sympatický byl, ale silný ne, vypadal, že ani batoh nezvedne a jeho největší dobrodružství je si dát jiné pivo než obvykle.
"Lhali jste mi!" zařvala B.
"Takhle paralyzovaná jsem u výběru partnera nebyla, tehdá neexistovaly tyhle šou," řekla babička.

"Čau lidi, těšili jste se na mě?"
"Jooo!"
"Měsíc jsem abstinoval. Myslíte, že jsem to dal?"
"Neee!"
"No, já jakoby jsem třicátýho ten měsíc absence, teda abstinence, zapil, vole. Škýýýt! Teď jsem se trochu přepil."
"Škodaaa!"
"Byl jsem měsíc v jináči, vole, fakt divnej pocit. A ještě k tomu mi manželka omylem zničila všechny moje pohodlný trenky a koupila mi úplý slipy. Fakt hnus k tý abstinenci."
"Fuuuj! Ženský neví, kde to škrtí!"
"Víckrát v jináči nebudu. Počkat, volá mi žena."
"Narodil se ti syn!"
"Ty vole! Manželce skončil jináč. Já musím vychovávat moji náhradu až bude starej. Zdar lidi!"

"Nic kolem není," řekl jsem podrážděně.
"Co bys čekal, když jsme v horách," odpověděla maminka.
"To jsi mohla říct, že to bude výlet do prázdna."
"Aspoň se trochu odreagujeme. A až budeme ještě výš, mám překvapení."
"Jaké?" zeptal jsem se v tušení, že to bude hezké.
"Bude tam lanovka. A v batohu mám fialovou krávu," dodala maminka.
"Cože?"
"Tu čokoládu, přece."
"To je dobře, mám hlad," řekl jsem.
"Hele vole, fialová kráva!" zařval někdo.
"Oni nám chtějí vzít čokoládu? Nedám!"
"Houby kráva, vůl. Jdem tam."
Býk zvedl hlavu a turisty si prohlédl.
"Zůstaneme za ohradou. Stačí, že požene ty dva."

"Jak mám uvařit tu polévku?" ptám se.
"Vem věci, co jsme nakoupili, a hoď je všechny do hrnce," odpoví mi maminka.
"Opravdu úplně všechny, co jsme koupili?"
"Ano, a už mě nech, vidíš, že pracuji."
"Jsi na dovolené!"
"To jsem, ale vymýšlím program na další dny."
"To buble!" zařval jsem.
"To je v pořádku, tak to nech ještě půl hodiny vařit."
"A proč to vůbec vařím?"
"Přijdou hosté, a musíme je něčím pohostit. A tady nic lepšího neuvaříme."
"To jsou ti hosté s kočkou?"
"Ano, jejich kočce dáš tu konzervu, co jsme koupili."
"Sakra, já ji hodil taky do hrnce!"

"Pepíku, dala jsem šach."
"Ne, nedala jsi, Kiki," odpověděl Pepík.
"Ahoj babi, tam je sranda, co?"
"To je, včera sem přišla sousedka na partii a andulky, ti chytří ptáci, to pochopili a nechtějí přestat.
"Šach mat!" pípl Pepík.
"My jsme byli na koncertě Rammstein, a jinak nic zajímavého," odpověděla maminka.
"To jsou ti metálisti?" zeptala se babička.
"Ano," odpověděl jsem.
"Andulky, konec šach matů, jděte létat!"
"Babi, co jsme si domluvili? My létáme, ty maluješ!" pípla Coco.
"No jo, tak já vám namaluju třeba Ramštajny," odpověděla babička.
"My už musíme končit," rozloučili jsme se a šli na dobrý vídeňský řízek.

"To už je podruhé, co po nás chtěl průvodčí jízdenku."
"Tak si uděláme nějaké poznávací znamení," napadlo mě.
Chtěl sem po mamince, aby si udělala výrazný make up, ale ona odmítla. Já si udělal samurajský drdol. Řekla, že je ta maminka od chlapce s samurajským drdolem.
Když po nás chtěl průvodčí zase jízdenku, ukázali jsme mu ji a řekli, že už nám ji kontroloval třikrát.
On nám odpověděl, že už nás pozná a za zbytek cesty nás nezkontroloval.
Po příjezdu jsme šli na hotel a na večeři, a já se rozhodl sundat si samurajský drdol.
"To byla jízda," řekla maminka.

Kde se vidíte za 5 let?
Jelikož jsem na základní škole, pravděpodobně budu na střední, v posledním ročníku.
Pokud by mi nevyšla čtyřletá střední škola, tak bych to zkusil o rok později znovu, takže bych byl v předposledním ročníku.
Na učební obor nechci, jelikož nejsem šikovný, a ani by mě to nebavilo.
Se základním vzděláním bych skončit nechtěl, protože bych byl pravděpodobně jako dlaždič nebo v Lídlu.
Až dostuduji střední školu, budu asi pracovat. Vůbec teď nevím, jestli půjdu na vysokou.
S maturitou se dá dělat hodně věcí, ale co budu dělat, ještě nevím.
Takhle se vidím za pět let.

Maminka sedí na balkoně a užívá si ranního západu slunce.
Vtom přijde Tom a zeptá se: "Jaký máš názor na aktuální počasí?"
Maminka mu odpoví že má ráda píseň Du Hast a pije kávičku.
Andulky užírají babičce koláč a babička je plácá plácačkou na mouchy.
Paní učitelka si užívá asi 200 metrů od nich dovolenou a pije čaj s redbullem.
Tomášovi kamarádi zrovna jedí dort protože Kuba má narozeniny - jeho dědovi je 69.
Nikdo neví proč zrovna Einstein vymyslel Newtonovy zákony a v kolik hodin poslouchal Mozarta.
Zrovna dnes je krásný den a z vedlejší okna řve někdo nemám slov!

"Přichází Rammstein!" ozývá se z reproduktorů.
Po asi půl hodině koncertu plného spousty pyrotechnických efektů přichází na řadu to hlavní. Jelikož jsme na koncertu metalové kapely, jsou to bujaré strkanice.
Někteří kdo jsou na koncertu poprvé, neví, o čem je řeč.
Začínají řinčet kytary, fanoušci do sebe bujaře strkat.
To se mi tak líbilo, že jsem na chvíli chtěl do strkajících se fanoušků.
To jsem si ale rozmyslel, když jsem viděl, že strkající se fanoušci mají určitě ke sto kilům a moji drobnou pětasedmdesátikilovou postavu by rozmačkali raz dva.
Tak jsme si dále užívali hudby a pohazovali s bujarou hřívou.