Tarzan

Tarzan, Lord Greystoke ostražitě sledoval společenskou džungli. Některým nebezpečenstvům se naučil vyhýbat, další špička podpatku ho nepřekvapí, další sklenici na něj nešikovný tanečník nezvrhne. Dokonce zvládal uchránit strategické zásoby lososových chlebíčků před žravými kobylkami - sestrami Aspertonovými.
Teď se ale blížilo ultimátní nebezpečí. Zpoza sloupu vyšla Jane Porter, úžasná od drdolu po špičky lodiček. Tarzan neváhal. Symbolicky zabubnoval pěstma na hrudi, zhoupl se na lustru a prolétl otevřeným oknem do zahrady. Několika přírazy vyšplhal na mohutný čimišník a ukryl se v jeho koruně.
„Miláčku, pojď si zatancovat,“ zaslechl zdola.
V takových chvílích s láskou vzpomínal i na boj s hladovými aligátory.

Opatrně balancoval na jedné z nejvyšších větví. Vypadala dost pevná na to, aby ho udržela, ale nechtěl nic riskovat. Přidržel se liány a přenesl váhu, když v tom zaslechl ostré křupnutí.
Větev se utrhla společně s ním.
"To byl tedy úctyhodný pád," usmíval se na něj jeho otec, když se škrábal ze země. "Obvykle bych řekl 'Žádný učený z nebe nespadl', ale vzhledem k tomu, že jsi teď vlastně spadl z nebe..."
"Moc vtipný, tati," zavrčel Jack.
"Prostě to ještě nemáš zažité, no. To časem přijde."
"Jednou budu po stromech skákat líp než ty, uvidíš!"
"Už se na to těším."