DMD č. 14. pro 14. 4. 2020. Téma: Karanténa

„Vrátím se tak v jednu, uvaříš polívku?“
„Neumim vařit.“
„Tak to máš nejvyšší čas se to naučit!“
*
Moje máma bere karanténu velmi sportovně.
Nepomohly žádné protesty, výmluvy ani pohrůžky vyhladověním celé rodiny. Tak jsem nasadila zástěru a podle rad ‚přítele na telefonu‘ začala.
A že to byly rady svérázné. Trochu tohohle, kousek tamtoho, a zbytku podle oka.
Světe div se, nedopadlo to zle.
*
„Dobrý, tak ses osvědčila a zítra vaříš zas!“
Rodiče ví, jak člověka potěšit. Na druhou stranu mě to začalo docela bavit. Alespoň dokud…
„Vaření by ti docela šlo! Když už jsme u těch nových věcí, umíš žehlit?“

Burr seděl v salonu a četl si básně Thomase Greye. Tedy, předstíral, že si čte. Byl to jeho způsob, jak se vyhýbat lidem.
Lafayetta to ale neoklamalo: "Všichni o tom vědí."
"Není o čem," upozornil Burr, aniž zvedl oči od knihy.
"Laurrens už si tě ani nedokáže dobírrat, Monrroe rradši uteče, než by byl s vámi ve stejné místnosti a klevetnice v okolí si na ni ukazují."
"Zatraceně! Nikdy jsem nezavdal příčinu..."
"Exactement. Možná bys měl. La guarantaine neúčinkuje. Kdybys za něco stál, jdeš za ní a uděláš z těch pomluv la réalité. Aspoň by z té ostudy něco měla."

„Rimmere, jak je?“ Listerův hlas, nepochybně.

„Co se mi stalo? Kde jsem?“

„V karanténě.“

Za sklem se zjevili tři maníci v červeno-bílých šatičkách.

„Ale nebojte se,“ uculil se Kryton.

„My se ti postaráme o zábavu,“ dodal Lister hlasem ďábelsky rozradostněným.

A od toho okamžiku začalo peklo. Holly ho sprchovala pouze ledovou vodou. K holografickému jídlu dostával jenom kari a pivo. Občas se za sklem objevil Kocour a vykládal mu některou z kočičích hloupostí, daleko horší byl ale Lister s mučícím nástrojem, čtěte kytarou, v ruce, hrající své úděsné songy.

Tři měsíce utrpení, bez podmínečného propuštění. Jak jen je život krutý!

Víš, co znamená karanténa, Machu, to, že tady nebudeš jako blázen jezdit na koloběžce tam a zpátky, a ještě s rouškou pověšenou za jedním uchem, zlobila se Šebestová. Nařízení vlády jsou nařízení vlády, přece nakonec nebudeš jako Horáček s Pažoutem olizovat zábradlí před školou, jen abys ten koronavirus chytil.

Podívej se na Jonatána, jak tady způsobně sedí před domkem na lavičce a ani se nehne, z něj by sis měl vzít příklad.

Ale mně na rozdíl od Jonatána, povídá Mach, nehází paní Kadrnožková z okna dětské piškůtky, já v téhle karanténě dostanu jen něco ze zásob těstovin, co naši nakoupili.

Na střeše Vily Vilekuly vlála žlutá vlajka. “Nepřibližujte se!” hulákala Pipi z vikýře. “Na lodi vypukly kurděje!”
Tomík a Anika se zarazili v půli kroku. “Cožeto?” pípla Anika.
“Kurděje!” volala Pipi. “Hrozně nebezpečná nemoc!”
“Tobě je zle?” ptal se Tomík.
“Pozoruju první příznaky!”
“Je na to nějaký lék?” Anika měla v očích slzy.
Pipi chvíli přemýšlela. “Ovoce. Malinovka. A perníčky!”
Děti se obrátily a běžely zpátky domů. Za deset minut byly ve vile Vilekule s plným košíkem a Pipi se s chutí zakousla do jablka.
“Fakt máš kurděje?” ujišťoval se Tomík.
“Jachně!” zahuhlala Pipi plnou pusou. “Kýve che mi hub!”

Kapitán Kirk a komandér Spock se materializovali v transportní místnosti.
„Vy dva. Se mnou,“ zjevil se před nimi doktor McCoy v ochranném obleku a s nekompromisním výrazem.
„Co se děje, Kostro?“
„Zjistili jsme, že na planetě, ze které jste se vrátili, řádí virová infekce,“ řekl doktor. „Nemá žádné příznaky, ale je vysoce nakažlivá a může být smrtící.“
Kapitána polil studený pot. „Je to tak vážné?“
Kostra přikývl.
„Jaký bude váš postup, doktore?“ ozval se Spock.
„Bohužel, nejlepším opatřením proti šíření je třítýdenní izolace.“
Kirk pohlédl na Spocka.
To budou tři dlouhé týdny, pomyslel si a v břiše ucítil podivné zašimrání.

"To je blbý, že nemůžu jít vymrskat Tabitu, tak jsem se na to těšil..." smutní Zdirad.
"Tak jí zavolej. Určitě ji potěšíš. Lepší videokontakt, než žádný kontakt," radí Pankrác.
"Ahoj Tabito, tady Zdirad, můžeš si zapnout videohovor?"
Za okamžik již mává mrskačkou do kamery:
"Hody hody doprovody..."
"Jé, škoda, že ti nemůžu nějaké vajíčko poslat virtuálně."
"Moje mrskačka také nešlehá dálkově, takže jsme si kvit."
"Co děláš celé dny, Zdirade?"
"Tak různě. Učím se a cvičím na flétnu. Ty taky?"
"Taky."
"Co kdybych ti někdy takhle zavolal, Tabito, a zahráli bychom si na dálku spolu."
"Tak jo, třeba hned zítra."

Superman už zažil mnoho těžkých chvil.

Ale nic se nevyrovnalo tomu, když zůstal s Batmanem v karanténě, dokud si nemohli být jistí, že se toxin z jejich těla nevyplavil.

Batman sobotu strávil tím, že seděl na místě a upřeně zíral na zeď.

"Medituji." Prohlásil, když se ho Clark na to zeptal.

Neděli zasvětil bušení do boxovacího pytle. Včetně noci.

V pondělí začal do detailu rozebírat veškeré chyby, které Superman kdy udělal.

V úterý Clark ztratil nervy a rozhodl se, že má jen dvě možnosti.

Buď Batmana zabít... nebo ho políbit.

Ale protože ho máma dobře vychovala, vybral si tu druhou.

Kněz přimhouřil oči. „Nevím,“ prohlásil pak, „zda se dá stravování v rychlém občerstvení považovat za zdravé.“
„V některym jistě,“ odvětil návštěvník a začal se šťourat párátkem mezi zuby. „Jenomže máte-li doživotní karanténu, je vám to jedno.“ pokračoval. Kněz při jeho slovech zpozorněl.
„A kvůli čemu na vás tu karanténu uvalili?“ zeptal se.
„Vím příliš mnoho,“ odvětil muž překvapivě spisovně.
„Ano, tak s tím se nedá nic dělat,“ souhlasil otec.
„Dokud nedoroste nový přenašeč,“ ucedil muž. „Pořád vás baví věřit?“ změnil téma.
„Víra je můj život a já mám svůj život rád,“ odpověděl páter.
„Tak to vám závidím,“ řekl host trpce.

Vyhýbala se mu, pokud to šlo. Nemluvila o rodině ani o práci. Doma nikdy nebyla sama, tchyně se prakticky nastěhovala do pokoje pro hosty. Sledovala každý její krok, podávala zprávu.
Když byl Roweně rok, dovolila si příliš. Vzala dítě do šátku, ukradla vlastní hůlku a proklouzla na ministerstvo. Popovídat si, nadechnout se. Rozhodně ne utéct.
Přišel si pro ni do Urquartovy kanceláře.
„Miláčku, neřeklas mi, že jdeš navštívit starého přítele.“
Automaticky sáhne po úsměvu. Bolí skoro jako pomyšlení na to, co přijde. Jejich dům je dokonale odhlučněný.

„Jak se má Minerva? Už dlouho se neozvala.“
„Manželka je v karanténě. Kropenatka.“