Třpytky!

„Já chci jet s tátou! Tatí, vezmi mě s sebou, prosííííím,“ chytá otce za nohu. Gaspard se snaží to malé živé závaží setřást. Už takhle jde pozdě, další zdržení si nemůže dovolit.
„Agnes, prosím…“ pohlédne na svou ženu, která hned přispěchá a táhne děvčátko od muže pryč.
„Buď opatrný, lásko, brzy se nám vrať.“

„Neplakej, Mario. Užijeme si spolu, pojď.“
Chytne děvčátko za ruku. Zůstaly jen ony dvě, zase. Někde v hloubi duše je za to ráda, ale malá touží po otci.
Natáhne plátno na zem, rozdělá barvy. Jejich oblíbená hra.
„Přidáme i třpytky?“
„Joooo!“

Ach ta upřímná dětská radost.