Víc než poklady králů

Byl jeden z těch poklidných večerů. Lord Elrond přemýšlel v křesle na kolenou houpaje Arwen, zatímco lady Celebrían usedla na protější sofa a dvojčata se poskládala na kožešinu před krbem.
„Čti dál, miláčku,“ povzbudil Půlelf dcerku.
„…poslední svobodnou měl zem, za Horami a před Mořem…“ slabikovala Arwen.
„To byla velká říše se spoustou pokladů, viď tatí?“ zeptal se Elladan.
„Neruš,“ okřikl ho Elrohir.
„Vskutku byla,“ souhlasil Elrond.
„Tatí? A proč jsi se nestal králem? Jsi přece královského rodu, ne? Mohl jsi přece té říši vládnout dál.“
„Moje říše jste vy,“ řekl se smutným úsměvem Elrond a políbil dcerušku na tvář.