Tak dneska trochu vážně, abyste neřekli, že píšu jenom hovadiny.
Kapesníčky připravit...
Byl jeden z těch poklidných večerů. Lord Elrond přemýšlel v křesle na kolenou houpaje Arwen, zatímco lady Celebrían usedla na protější sofa a dvojčata se poskládala na kožešinu před krbem.
„Čti dál, miláčku,“ povzbudil Půlelf dcerku.
„…poslední svobodnou měl zem, za Horami a před Mořem…“ slabikovala Arwen.
„To byla velká říše se spoustou pokladů, viď tatí?“ zeptal se Elladan.
„Neruš,“ okřikl ho Elrohir.
„Vskutku byla,“ souhlasil Elrond.
„Tatí? A proč jsi se nestal králem? Jsi přece královského rodu, ne? Mohl jsi přece té říši vládnout dál.“
„Moje říše jste vy,“ řekl se smutným úsměvem Elrond a políbil dcerušku na tvář.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ach jo...
strigga
Ach jo...
A to pak ještě odešla i Celebrían a.. ach jo, teda. Nevím, jestli není čas na nějaký extrapozitivní drabble z mé strany.
Ach! Fňuk!
Rya
Ach! Fňuk!
Nádhera!
Terda
Nádhera!