Moje články

Kmen se schází na vrcholku hory, šaman právě dokončuje přípravu ohniště a na vrchol hranice pokládá mrtvou ovci. Všichni se postaví do kruhu, chytí za ruce. Šaman zapaluje oheň a pokleká k němu.
Zvedá se vítr. Mám zavřené oči a poslouchám, jak šaman v jazyku Prastarých odřikává modlitbu. Zítra se jdeme bít s Khatuky o dobytek co nám ukradli. Žádá Prastaré o pozehnání v boji.
Nedaleko udeří blesk a spustí se hrozný liják. V kruhu zavládne panika, kmen se rozprchne ... Zbyl jen šaman, náčelník a stařešinové. Prázdnými pohledy hledí na pohasínající oheň. Jejích tváře jsou bílé jako právě napadaný sníh ...

Pochybný klub, druhá hodina ranní a Pavel s kamarády již měli značně upito. Mladík v kapuci Pavlovi podává kousek papírku. „Dej si.“ „Coooo?!?“ „Žer a nemrmlej.“ Pavel notně zmaten kouká na ústřižek, pak jen utrosí „Whatever.“
V nadcházejících hodinách se z nudného večera stává psychadelická show. „To vole, já vidím hudbu!“ „Co to meleš?“ „Já fakt vidím hudbu!“ Pavlův svět ješte chvíli mění barvy a tvar, než se mu zatmí před očima.
Probuzí se a vidí tvář svého kamaráda. „Coz to proboha pil?“ „Nevím ...“ Hlavou mu probleskla vzpomínka na kousek papíru. „To musím sehnat ...“ pomyslel si. Zrodil se závislák. Zázrak?