DMD Bonus č. 2 pro 7. 4. 2022. Téma: Přísloví

Baz is a vampire. I’ve proven it.
Penny always says my curiosity will kill me (or technically Baz will). But now Baz is standing over a half-drained deer, his fangs out and his mouth bloodied and eyes red-rimmed from tears-
And for some reason, I can’t bring myself to feel victorious about it.
He snarls at me. It should be scary, with his fangs and all, but in the end, it’s just Baz. My annoyingly perfect roommate.
“Are you finally satisfied?”

-

“Simon,” he whispers. I kiss his temple softly and drape an arm around his waist.
Now I am satisfied.

Jak ten příběh byl, pověz, jak? Nevzpomínám si. Dal jsi své šaty chudému u cesty, na oplátku jeho roztrhanou košili, ve vteřině se vzdal všeho? Nebo ses svlékl před otcem, na protest nechápavému srdci, děkuji za vše, ale teď už mám otce jen jednoho? Či ten chudý byl metafora, muž, který tě zplodil, chudý duchem, srdcem? Objal jsi ho, když jsi odcházel, zaváhal na chvilku, zoufale zatoužil… domů?
Tvým domovem celý svět - bratr slunce, sestra luna, bratr vítr, sestra voda,... a přece člověk. Pochyboval jsi, když jsi zpíval?
Nevím, tiše šeptám, snažím se dívat na svět Tvýma očima. Buď pochválen…

Promnul si ztuhlý zátylek. Hromádka lejster, která už prošel, mu činila radost, jen dokud nepohlédl na hromádku lejster, která projít měl.
Další a další stížnosti, které bylo čím dál těžší ignorovat. Nemohl se zbavit pocitu, že někteří lidé prostě neustále potřebují vytvářet problémy tam, kde nejsou. Čím vyšší post, tím víc lidí vás z něj chce shodit – jakýmikoli prostředky. Znechuceně si odfrkl.
Otevřel další obálku. Konečně něco povzbudivého: Krásně strukturovaná zpráva o plánovaných změnách ve vzdělávacím programu. Kornelius Popletal letmo přelétl očima text a se spokojeným úsměvem ho podepsal.
Je úžasné, jak Dolores na těch dětech záleží. Určitě ji zbožňují.

Zbývaly tři minuty do střídání. Saša měl sbalený batoh, dopitý čaj a oblečenou bundu. Právě vyrazil z Národky směr Karlák, projížděl kolem Lazarské, odkud nesměle vystrkovala čumák čtrnáctka. Vesele pokračoval, zamával kolegovi protijedoucí sedmnáctky a těšil se, jak si v Costě na Moráni koupí za odměnu oříškové latté.
Náhle se z Myslíkovy vyřítila pětka a Saša v hrůzné předtuše mrknul do zrcátka, kde spatřil čtrnáctku zlomenou v křižovatce, neboť ji sedmnáctka zdvořile pustila.
Všechny čtyři tramvaje se zamkly v odpolední špičce a jediné hop, které Saša udělal, bylo z kabiny 15T, když šel požádat majstra z pětky, aby si couvnul.

Z údolí stoupá mlha, valí se po louce jako příboj. Nad protější strání se prodral první paprsek slunce. Na zápraží čeká na zmoru chleba nakrájený na kousky.

Než Veruna zajde do chléva, zazdá se jí, že koutkem oka zahlédla pohyb. Trhne tím směrem hlavou - nikde nikdo, jen z lesa vřískne právě probuzený pták.

Po dojení Veruna naloží konev s mlékem na záda a vydá se do vsi odevzdat dodávku. Brodí se mokrou trávou, rosa studí do holých lýtek.

U křížku potká mládence se smutnýma očima. Už se viděli, ale dneska se na ni poprvé usměje.

Veruně je najednou do skoku.

Irena svírala lodní zábradlí a sledovala blížící se Trist. Deset let. Za tu dobu se ze samotářské baronky stala královna, ale teď si připadala stejně jako v den, kdy předstoupila před regenta Nimana se žádostí o uznání svých dědických práv.
Leandros ji zezadu objal a ona nadskočila leknutím. Proč čekala, že jeho příchod oznámí ťukání hole?
Políbil ji na spánek. „Těšíš se?“
Neodpověděla, protože jeho dotek jí najednou připadal cizí.
V Aldormě říkali, že lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše, ale kdo by označil pohledného zlatovlasého krále za vrabce?
Kromě toho, ona přece na Ryka Nimana dávno zapomněla.

„Jen bych tě rád upozornil, drahý Geralte, že to obvykle býváš ty, kdo mě tahá že šlamastiky, takže jsme slušně řečeno v prdeli.“
„Drž hubu, Marigolde, snažím se meditovat.“
„Snaž se raději vymyslet, jak ty tupce přesvědčit, že jsme jim prokázali dobrou službu! Zbavili jsme jich toho skolomorda nebo čeho, a oni nás za to zavřou do té nejodpornější šatlavy, co snad existuje?“
„Je vidět, že jsi moc vězení zevnitř neviděl.“
„Říkáš to, jako kdyby to byla vada charakteru,“ odfrkl si básník.
V zámku zarachotily klíče. Marigoldovi poskočilo srdce.
„Prej vás mám pustit, přišla se za vás zaručit nějaká ženština.“

Ťukali jste si na čelo a koukali do tabletů, když jsem vám vyprávěla, co jsem se jako malá naučila. Styděli jste se za babičku s tlačítkovým mobilem.
A teď, když jsou z měst ruiny, když v supermarketu už nezůstaly ani regály a z benzínky je ohořelé torzo, když nám občas z výšky letadla shodí něco, co bychom zblízka nehodili ani po psovi, když je třeba zasít, zorat, podojit, zadělat na chleba a máslo stlouct, kafe z čekanky upražit a z kopřiv uvařit špenát… tak jsem vám najednou dobrá.
Nic se nebojte. Všechno spolu zvládneme. Jednou to naučíte i svoje děti.

A najednou byla válka přímo za dveřmi, už se do nich vlamovala. Nacisté vzali Evropu šturmem a rozhodně nehodlali zastavovat u Severního moře.
Norsko nebylo vůbec připraveno. Však tu také nacisté nepředpokládali žádný tuhý boj. Země se prostě rychle poddá.
Narychlo zmobilizovaní obránci hlavního města v pevnosti Akerhus zděšeně hleděli na to, jak do přístavu suverénně vplouvá křižník Blücher, chlouba neměckého válečného loďstva.
Měli tam pravda, kanón. Stařičký historický kousek.
Dokonce bylo i čím nabít. Ale střílí to vůbec?
Nezbývalo než se pokusit.
A najednou měli křižník přímo v ráně. To nešlo nevyužít!
Prááááásk!
Mohutný křižník se rozletěl na cucky.

Nenáviděl ji. Byla chytrá, dokázala zmařit, každý jeho plán. Úplně nejhorší bylo, že ho nutila pochybovat. O něm, o Scarově plánu…
Na jednu stranu si přál mít Jasiri z cesty, na druhou… na sebe naráželi dlouhé roky. Navzájem si značkovali území v obdobích sucha, kradli si potravu, kdysi dávno se i škádlili.
Jasiri…
Byl to tanec trvající od jejich mládí. Shledávání, praní, boje… a ze všeho v něm utkvěl její smích. Představovala nedobytnou kořist. Koloběh života pro ni znamenal všechno, stejně jako snaha sjednotit hyeny proti Scarovi.
Jsme stejní…
Rozhodl se, rozběhl. Nenechá se připravit o tu jedinou, budoucí družku.