Humrova píseň
Pokračování povídky Samuela Becketta "Dante a humr". No, teda "pokračování"... :D Každopádně poslední řádky v próze je konec povídky, mnou přeložený do češtiny.
A taky je to inspirace anglickou básničkou "Já konvička malá" - ukradla jsem melodii.
Jo, dneska fakt netuším, co psát, protože jsem na oslavě narozenin a píšu to tam a hrozně se nesoustředím, takže asi bjb.
Já jsem malý humr vařený,
zde klepítko moje s kořeny
zázvoru, čekanky, kurkumy,
kdo je velký gurmán, ten mi rozumí.
Chci, abys mě hýčkal v ústech svých.
Zachutnal ti luxus? Nejsem hřích.
Na mě nesmíš myslet v kostele,
olizuj se, tvař se vesele.
Na talíři úsměv s šalvějí,
nad omamnou vůní zasmějí
se milenci, láskou zmámení:
kdo mě ochutná, ten zkamení.
Dejte si však pozor, přátelé,
zítra netvařte se kysele.
Na poslední stranu napíšu
pozor dej, jsou ve mně stopy korýšů!
Zbývalo mu posledních třicet vteřin života. No, pomyslel si Belacqua, alespoň je to rychlá smrt, Bůh mu pomoz.
Nebyla.
- Číst dál
- 12 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit