Vtipy

„Doktore,“ říká Steve, „chci vykastrovat.“
„Proč?“ ptá se doktor udiveně. „Je to velmi vážná operace, a nedá se vrátit.“
„Při plném vědomí říkám: buď mě objednáte na kastraci, nebo půjdu k jinému doktorovi.“
„Dobře,“ řekne lékař, „ale je to proti mému přesvědčení!“
Steve podstoupí operaci a kulhá nemocniční chodbou se stojanem na kapačky. V protisměru jde jiný pacient, který kráčí úplně stejně.
„Ahoj,“ říká Steve, „asi jsi právě prodělal stejnou operaci jako já.“
„No,“ řekne pacient, „po 37 letech života jsem se rozhodl, že bych rád obřízku.“
Steve na něj zděšeně zírá, pak vykřikne: „Do prdele! To je to slovo!“

Na soutoku řek sedí zhulenej zajíc. Připlave k němu bobr a ptá se: „Hele, co že jseš tak vysmátej?”
„Ále, hulím tu trávu, dej si taky! Musíš pořádně natáhnout, podplavat na druhou stranu soutoku, vynořit se a vyfouknout.”
Bobr si pořádně šlukne, podplave soutok a když se vynoří, tak je zhulenej na drát.
Přijde k němu medvěd: „Cos dělal, že se pořád směješ?”
„Hele, doplav si na druhou stranu, dej si od zajíce trávu a budeš taky v pohodě.”
Medvěd tedy přeplave řeku a když vyleze na břeh, zajíc na něj vyvalí oči a křičí: „Ty vole, bobře, už vyfoukni!”

Žárlivý manžel odjíždí na služební cestu a pověří přítele, aby mu ohlídal ženu. Povídá mu:
„Budeš to mít jednoduchý, pod oknem je lešení, takže sleduj a všechno mi pak povíš.“
Za dva dny se vrátí a ptá se:
„Tak co?“
„No, hned večer u ní zazvonil chlap.“
„A pak?“
„Pak pili víno. Rulandské šedé, výběr z hroznů 2020 Premium Collection suché.“
„Není třeba tolik podrobností, co bylo dál?“
„Potom se šli umýt.“
„Z tebe to leze jak z chlupatý deky, a potom?“
„Pak šli do ložnice.“
„No a potom?“
„Potom to prasklo.“
„Co prasklo?“
„Lešení. Bylo nás na něm patnáct.“

Přijde Pražák do moravského sklípku, majitel se k němu pohostinně hrne a nabízí skleničku. Pražák se zaškaredí a oboří se na něj:
„Z toho vašeho vína mi bylo včera tak špatně a vy mi ho dnes nabízíte zas?“
„Ale to je něco úplně jiného, včera jste pil Výběr z hroznů,“ uklidňuje ho vinař. „Tohle je dětské víno!“
„Dětské?“ diví se Pražák.
„Ano, dětské,“ přikývne vinař znalecky, „opravdu kvalita, když ho vypijete litránek, tak vás budou muset učit chodit.“
„A jiné nemáte?“ zkouší to věčně nespokojený Pražák znovu.
„Mám ještě kojenecké,“ praví vinař spiklenecky, „po něm vás budou muset i přebalit.“

Je zima, všude spousta sněhu, mrzne až praští. Hladová veverka pobíhá po lese a hledá něco k snědku. Najednou uslyší koňské rolničky, tak se chce raději schovat, ale na poslední chvíli na keři u cesty uvidí tři lískové oříšky. Popadne je a odnese domů, zmrzlými prsty rozlouskne první a puf - přenádherné stříbrné šaty. Rozlouskne druhý - a jsou z něj ještě krásnější zlaté šaty. „Ale notáák!“ skučí a naštvaně louská poslední oříšek. Vypadnou saténové šaty pošité pravými diamanty. Veverka vyhodí všechny šaty dírou ve stromě, kouká, jak padají, a zoufale nadává: „Saprlote, tak já se kvůli té hloupé pohádce ani nenajím!“

Je hezký letní den v lese.
Zajíček sedí na pařezu a čistí si nehty.
Jde kolem liška, vycení zuby a ptá se: „Zajíčku, co tu děláš?“
Zajíček odpoví: „Sedím na pařezu, čistím si nehty a chystám se porazit medvěda.“
Liška se lekne a uteče.
Jde kolem vlk, vycení zuby a ptá se: „Zajíčku, co tu děláš?“
Zajíček odpoví: „Sedím na pařezu, čistím si nehty a chystám se porazit medvěda.“
Vlk se lekne a uteče.
Jde kolem medvěd, vycení zuby a ptá se strašným hlasem: „Zajíci, co tu děláš?“
Zajíček odpoví: „Sedím na pařezu, čistím si nehty a kecám a kecám.“

Slepý muž vstoupí do baru a najde si cestu k barové židli.
Po objednání nápoje se zeptá barmana: „Hej, chcete slyšet vtip o blondýnkách?“
V baru to okamžitě ztichne.
Žena vedle něj varovně zasyčí: „Než ho řeknete, měl byste něco vědět. Barman je blondýn, vyhazovač je blondýn a já dvoumetrová stokilová blondýnka s černým pásem v karate. A co víc, vedle mě sedí blondýnka, která je vzpěračka. Na druhou stranu od vás sedí blondýnka, co je profesionální zápasník. Promyslete to pořádně, pane. Stále chcete říct ten vtip o blondýnkách?“
Slepý chlap říká: „Ani ne, když bych ho musel vysvětlovat pětkrát.“

Jistý muž byl třiadvacet let zavřený ve vězení. Pak ho propustili a vrátili mu jeho staré šaty. Když se začal oblékat a ze zvědavosti projížděl kapsy, našel lístek z opravny obuvi.
Ahá, to je ta moje stará kvalitní pracovní obuv, pomyslel si, ta by se teď mohla hodit. Možná tam provozovna stále je a třeba tam ještě ty moje botky mají někde schované.
Tak se tam vydal a obchod tam byl.
„Byl jsem dlouho na dovolené, a tak si říkám, jestli tady ještě máte moje boty?“
Prodavač zašel dozadu, po dvou minutách se vrátil a povídá: „Budou hotové ve čtvrtek.“

Základní škola, osmá třída, žáci sedí tiše v lavicích a píšou písemku z biologie podle zadání napsaného na tabuli.
Ve druhé lavici sedí siamská dvojčata Anna a Dana a také obě zuřivě píšou. Najednou si Anna neví rady s odpovědí na otázku o párových orgánech, tak koukne do písemky k Daně a opisuje: ledviny, plíce, oči… U jedné z položek se zarazí, zamyslí, a pak koutkem pusy zasyčí:
„Srdce není párový orgán!“
„Srdce JE párový orgán!“ zasyčí Dana zpátky.
„No, možná u nás dvou, ale podle učebnice ne! Přestaň dělat blbiny, co asi budeme dělat, když jedna z nás propadne?!

Žena jde na gynekologickou prohlídku.
Vejde do dveří, svlékne se, usadí se do křesla a roztáhne nohy.
V pootevřených dveřích se jen mihne bílý plášť a ozve se: „Vejš!“
Žena poslušně zvedne nohy, co nejvýš může, ale přesto slyší křik: „Musíte vejš!!!“
Popadne tedy nohy rukama a silou si je přitáhne k uším.
Najednou vidí, jak se k ní blíží skupina mladíků s vytřeštěnými výrazy a v jejich čele obrovský chlap v bílém plášti s břitvou v ruce.
„Ješiš tohle tu máme furt! Řeknu vám to ještě jednou a polopaticky: Gynda je v prvním patře, tady jste v učňovským holičství!“