Moje články

(Bowlingová herna, vejde Walter s Dudem, Walter v ruce drží plechovku, sednou si k baru.)
Dude: To’s podělal.
Walter: Nech mě bejt.
(Příjde číšník, podá Dudeovi Bělogvardějce, Walter si objedná kávu. Mlčky dopijí.)
Walter: Jdeme hrát?
Dude: Za chvíli.
Walter: Stejně nám chybí Donny.
Dude (naštvaně): Jo, to chybí, ale kdybych se podíval, možná ho tu někde mám.
Walter: Do háje Dude, nekoukal jsem, jak moji kamarádi umírají s ksichtem v blátě, abys mi ty tady skuhral, že sem pustil Donnyho do větru!
Dude: Kašli na to, jdem na bowling.
Walter: Tenhle tvůj přístup je to nejhorší…!
Dude: Drž hubu!

46% lidí si při zouvání nerozvazuje boty. To je statistický údaj.
Nuda.
Znamená to něco prakticky?
Ne.
Zaujalo vás to?
Nemyslím si.
Navíc je velice těžké objektivně prokázat, jestli je ten údaj pravdivý.
Máte li chuť si to zkusit, přikládám podrobný návod.
-Najděte si sto kamarádů.
-Vloupejte se k nim do bytu a schovejte se jim do skříně. (Gratuluji, právě jste se stali sociopaty)
-Dělejte si čárky.
Čtyřicet šest kamarádů si nerozváže tkaničky. Mimochodem, 30% vloupání končí ublížením na zdraví, to máte dva pokusy v jednom.
20% lidí přežije napadení žralokem.
-Zaplaťte kamarádům, jako omluvu za vloupání, dovolenou u moře.

Už jen poslední pohled do zrcadla. Možná ještě jeden. Ale ne, není to potřeba. Všechno je v pořádku.
No, raději přidat trošku sem. A malinko ještě tam. Musí si dát pozor aby to nepřehnal, nechce v tak důležitý večer vypadat jak Alice Cooper.
Naštěstí to vypadá dobře. Vlastně víc než dobře. Co má být vidět zvýraznil a co nemá být vidět, elegantně zakryl. Stihl by ještě sprchu? Ne. Klid.
Dnes to bude TA noc. Teda, pokud přijde. Ale ne, musí přijít. Slíbila to. Přijde. Všechno dobře dopadne. A on, bude ten nejromantičtější milenec. Aspoň mezi kudlankami. Ale, co budou jíst?

Levá nebo pravá? Tak důležitá věc a on se to přesto rozhodl vyřešit rozpočítadlem. Zpocený nervozitou sáhl doleva. Výraz na tváři muže sedícího proti němu se nezměnil navzdory tomu, že si mladý hacker právě vybral tu horší cestu. Cestu vedoucí ke strojům! K nesvobodě! Vybral si tu možnost, o které věděl, že jí nebude litovat. Možná to byla škoda. Mohl by z toho být dobrý příběh.
Vzal si tabletku do úst a polkl.
Jen o několik málo let později se plovoucí hromádka tkání, která si dosud myslela, že je něco víc, že je Thomasem Andersonem, byť barvoslepým, beze stopy rozpustila.