Petr Pan

Fandom: Petr Pan
Poznámka: Taky milujete tu zachraňovací scénu? (z hranýho filmu?)
Na zemi leželo tělíčko. Mělo malinká křídla a kolem se povaloval třpytivý prach, jako kdyby ho ta bytost ztratila. Nebo jako by ho z ní někdo vytřásl jako z cukřenky.
„Zvoněnko!“ ozvalo se náhle.
„Nevzdávej to,“ řekl létající chlapec a poklekl vedle vílečky.
„Já věřím na víly! A jo! A jo!“
Ticho.
„Já věřím na víly!“ zvolal Petr Pan. „A jo! A jo! A jo!“
Korunami stromů prolétlo tichoučké šelestění, jak ta slova někdo daleko opakoval, ale brzy ustalo. Ticho.
„Ne,“ hlesl chlapec a rozplakal se.
Oni už nevěřili. Naděje zemřela. A s ní i víra.
Tentokrát ji už nezachránili.

Poznámka: Jsem zoufalá a půnoc se rychle blíží. Pokorně přiznávám, že fandom (je na konci) znám jen z filmů, což asi není dobře.
Otec seděl bez hnutí. Okolo něj tančil daguerrotypista se svými nástroji
„Až vyrosteš, taky ti jednu pořídíme,“ řekla maminka a pohladila chlapce, který celý proces zvědavě pozoroval. Po protějším stromě rozpustile šplhal chlapcův stín.
I stín pozoroval nový vynález. Nelíbil se mu. Připoutal by ho ke stříbru a otrávil rtutí. Kde by byla jeho svoboda? On chtěl běhat a skákat. Klouzat po zdech, vlnit se na vodní hladině, dopadat na trávník…
Představil si to. Studenou desku místo země vyhřáté slunce. Už žádná vůně ostružin. Jen jedovaté páry. Nehybnost…
Děsivá budoucnost. Musel existovat způsob, jak Petra přesvědčit, aby nikdy nechtěl vyrůst.
Fandom: Peter Pan