Balada strašlivá o zeleném barvivu, co vyděsilo nádivu
Tak se snažím dneska nastudovat, čím je zajímavý chlorofyl, kromě toho, že se dá detekovat pomocí purpurové (červené plus modré) fluorescence. Den Země je už zítra...
fyzika, a co hůř, biochemie
Zeptal se jelen jeleně,
proč vidí listí zeleně.
Jelen mu hbitě odpoví,
křoví ti možná napoví,
podívej se mu na listí,
to ti odpověď zajistí.
Abys to lépe pochopil,
v tom listí ukryt chlorofyl.
Jak testy vědců prokáží,
málo zeleně odráží,
pohltí modrou, červenou,
a ignoruje zelenou.
Totiž pro toho ničemu
zelená není k ničemu,
fotosyntézou když žije,
třeba mu více energie,
než mají fotony zelené,
vezme proto dva červené
anebo jeden modrý, pro
syntézu je dobrý.
Nezvedej oči, nádivo,
chlorofyl, to je barvivo,
abychom měli pointu,
přidává se do absintu...
Nežli všechno jelen dopoví,
ten druhý mizí do... křoví.
Vzhledem k pokročilému dubnu a pozdní večerní hodině vzdávám snahu pochopit, jak přesně funguje fotosyntéza. Fakt je, že zelené rostliny ignorují z bílého světla právě zelenou oblast a když na ně posvítíte UV zářením anebo modrým světlem hodně blízkým UV, získáte zpátky purpurový odraz. Nejlépe je vidět fluorescence chlorofylu, pokud ho extrahujete, tj. zelené listy rozdrtíte a přilijete ethanol. Vznikne tmavozelený výluh, ve kterém dochází právě k purpurové či červené fluorescenci, podle zdroje dopadajícího záření. (Některé prameny doporučují přimíchat i benzín, abyste oddělili i jiná listová barviva, anebo je možné udělat chromatogram - do roztoku namočit proužek filtračního papíru, na něm se objeví barevné pásky oddělených barviv.)
Chlorofyl je jedno z "éček", E 140, barví se s ním například těstoviny. Jeho podíl na barvě "zelené víly", absintu, je zase jiná historie.
- Číst dál
- 15 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit