DMD č. 2. pro 2. 4. 2017. Téma: Neruš moje kruhy

*šťouch*
"Nestrkej do mě! Nech toho, nebo to na tebe řeknu!"
*šťouch*
"Povídám, nešahej na mě! Kdyby si se líp učil, moh si to psát ty."
*šťouchy šťouch*
"Dyť mi to zkaz... Ty hajzle! Urazim ti chapadla!"
...další nález kruhovitých obrazců v obilí. Na rozdíl od předchozích jsou ty nejnovější podivně přerušované a v jednom místě dokonce zploštělé. Toto by naznačovalo možnost, že nejsou mimozemského původu, ale pouhým pokusem o senzaci pozemského vtipálka. O dalším vývoji budeme informovat...
*šťouch*
"Copak nechápeš, jak pro ně byla ta zpráva důležitá? Si jako malej."
*šťouch*
"Kvůli tobě teď musí dojet na Alfu Centauri!"

Kornelius Popletal seděl za stolem ve své kanceláři, v ruce zbytečně silně svíral zprávu o dodávce kotlíků a tvářil se velice zarputile.
Disciplinární řízení, jež proběhlo toho rána, ho doopravdy namíchlo. Nešlo ani tak o to, že byl Potter obvinění zproštěn, na tom klukovi mu vlastně nezáleželo, šlo o to, že Brumbál zase vyhrál a to bylo nesnesitelně rozčilující. Jako by totiž pravdivost Brumbálových slov v disciplinárním řízení byla důkazem, že má pravdu i ve všem ostatním.
Svým tvrzením o Voldemortově návratu Brumbál narušoval svět, který kolem sebe Popletal čtrnáct let pečlivě budoval. Spořádaný, přívětivý, pohodlný svět...
Klamný a nepravdivý.

Povídá Pažout Horáčkovi, Horáčku, pamatuješ na Jonatána? a Horáček povídá, že jasně, a Pažout na to, že by si chtěl pořídit psa a Horáček vykřiknul, To je nápad, proč jsi to neřek‘ hned!
Hned v sobotu jeli do útulku a přivezli si štěňátko. Ráno chodil venčit Horáček a večer Pažout, jinak se střídali, jak jim to vyšlo. Horáček to bral do parku, Pažout k sámošce, takže když šel jednou výjimečně ráno Horáček, pes táhnul na druhou stranu a Pažout pak povídá, To víš, když ty mu takhle narušuješ ty jeho čurací kruhy, a Horáček se zasmál a pojmenoval psa Archimédes.

Vrásčitá dáma v krajkách, která neopouští svůj pokoj a tráví čas na modlitbách, jistě s duší smířenou. Těžko by mohla mít z něčeho strach.
A přesto.
Přesto je vývěsní štít nakřivo, stejně jako všechno ostatní. Přesto na hřeben střechy nesedají ptáci a každé zákoutí halí pavučiny. Přesto je její dům zlověstnou temnou skvrnou v linii ulice, kterou každá rozumná děvečka obchází zrychleným krokem.
Zlatý kroužek medailonu se jí houpe v snách. Řetízek v pevné ruce jejího syna a roztřesená otázka v jeho očích. Nalomený kruh nočních děsů.
Proč přišel? Proč se ptal? Proč rozvířil dobře usazený kal v jejím srdci?

The squad was advancing slowly. Thorne followed, just couple meters behind them.
„Stay behind me,“ he told Risa.
She did.
Especially after the very first order he gave her. It was „Stay alive.“
She intended to do that.
They moved very carefully. There was one little trick to put the dragon back to sleep. If they disturb the squad, people would die.
Or the dragon.
Music? Soft sounds. Lights. Don’t disturb anything.
The package called to her, such strong magic.
Then she saw the remains of the courier.
She succeeded. Didn’t throw up. Didn’t disturb anything.
The dragon slept again.

Bloudí tmou, cesta trnitá, rudne krví ústa stesk vzdech v žilách chlad...
První kruh. otevírají se vrata. Neznámé tváře ho viní z žití. Nemá se jak hájit, nechce se kát. Pes. Josefe.
Druhý kruh. Překrásné panství, pevně uzamčené v listech papíru. Sex. Všechno je Klam.
Třetí kruh. Usíná a probouzí se cizí. Odpor. Hnus. Prach a bezmoc. Zborcené harfy tón.
Čtvrtý kruh -
Ne! Svět! Žena. Klenot. Diamant.
"Neruš mé kruhy!" vzkřikne Kafka zoufale, odhazuje pero, nevěda, že takto volali již jiný před ním a jiní po něm volati budou, dokud nebude objeven lék.
Dora odchází.
Poslední kruh - smrt povodeň krve.

Letmo se podíval na svoje nové boty. Dostal zaplaceno jen za to, že je bude nosit, což se mu ještě nestalo.
Vůbec to bylo divných pár dní.
Čas začít se soustředit.
Jeden skok.
Jeho osm metrů a třináct centimetrů se stalo rekordem na čtvrt století.
Hodně divných pár dní.
Bude si pamatovat nadšené vítání, blbé kecy o opicích z pralesa, chybějící prezidentovo blahopřání i stisk ruky od pořadatele her.
Pořadatel her bude do smrti hořce vzpomínat na vztyčenou pravici rasově čistého závodníka na třetím místě a vojenský pozdrav Jesseho Owense na stupínku vítěze před visícími olympijskými kruhy a hákovými kříži.

Ještě dodělám tuhle drobnost a mám to hotovo, řekla jsem si, když v tom se ozvalo z druhého konce bytu.
„Miláčku, mohla bys prosím najít prostěradlo?“
Bylo mi jasné, že bez mé pomoci to je akce na hodinu, tak jsem nechala rozdělané práce a šla za ním.
Než jsem se stihla vrátit, zkontrolovala jsem myčku, pračku a vzpomněla si, že potřebuju ještě uvařit oběd.
„Mami, mami, pojď za mnou, musím ti něco ukázat.“
A tak jsem zase odběhla.
Večer jsem procházela bytem a zjistila jsem, co všechno jsem nedokončila.
Kdo že to říkal, neruš moje kruhy, a jak vlastně dopadl?

V hlavě měla jediné. Utéct. Proklínala svou krásu a rychle mumlala modlitby ke své patronce, věděla však, že bůh za ní je už příliš blízko. Když ucítila dotek svého pronásledovatele ve vlasech, ve výkřiku zoufalství se otočila k říčce a zaprosila svého otce. Chtěla naposledy vyskočit, noha však vkořenila. Umělec se ji pokusil uchvátit, v ruce mu ale zůstalo jen pár vavřínových lístků.
Tak zlhostejněla. Jako by jí na mysli ležel závoj. Nevnímala. Cítila již jen sluneční paprsky a šum ve větvích. Až do chvíle, kdy se pila poprvé zakousla do zdřevěněných nohou. Tehdy plakala pro každý z četných letokruhů.

"Co to vidím, třílitrovka od sirupu mezi odpadními plasty?"
"Vážně ji chceš schovávat?" odvětí Jenovéfa Pankráci.
"Samozřejmě, a noli tangere circulos meos!" reaguje bojovně Pankrác chystaje se láhev odnést do sklepa, kde tato nebude Jenovéfu iritovat.
"Co to znamená?" ptá se Zdirad.
"Neruš moje kruhy, to je latinsky."
"Ale tati, to nejsou kruhy!"
"Pravda, je to válec, vlastně ne, spíše takový šišoid," snaží se Pankrác charakterizovat nepravidelné těleso.
"A jak se latinsky řekne: neruš můj šišoid?" nedá to Zdirádkovi.
"Snaž se tatínku!" rýpne si Jenovéfa.
"Ptej se Zdirádku nějakého lepšího latiníka, naše generace měla latiny málo," vybrusluje z odpovědi Pankrác.