Dempsey a Makepeacová

-„Dempsey, jak můžeš jít do divadla takhle?“
-„Vždycky slušně voháklej, Makepeacová, vždycky slušně oháklej. Co je špatnýho na jeanech a koženým kabátě?“
Makepeacová si povzdechla a rozhlížela se po divadle. Ignorujíc vznosnou klasicistní architekturu, vyhlížela po sále, jestli neuvidí některou tvář známou z identikitů.
„Támhle ho máme,“ šeptnul jí Dempsey, „první jarní zločin.“ Na ta slova se začal prodírat k vyhlídnutému. Kapsář Jeremy - vlastně už známá firma - Dempseyho zahlédl a pustil se okamžitě na úprk.
Po ulici sprintoval zločinec, za ním Dempsey a také Makepeacová, ve večerních šatech s rozparkem, lodičky v ruce.
-„Princezničko, jak můžeš jít běhat v tomhle?“