Duplicadlo

Jón se vyškrábal na půdu z posledních sil. Zatáhl za sebou žebřík a svalil se na zaprášenou dřevěnou podlahu. Zhluboka oddychoval. Měsíční svit se odrazil od hrbolatého povrchu stoletého zrcadla a blýskl Jónovi do očí.
Ten se zvedl na lokty a v zrcadle spatřil svůj odraz. Usmál se.
Odraz mu v odpověď zamával.
Jón se zarazil. Udělal to on či odraz?
Přistoupil blíž k zrcadlu.
Naklonil se. Odraz v zrcadle také.
Ale na špatnou stranu!
Ani Jónův udivený obličej zrcadlo neodráželo správně.
Ze zrcadla se na něj jeho dokonalý odraz smál.
Z radosti, že po těch letech zase někoho vidí.