Zastrčená vzpomínka

Ležel s rukama za hlavou, zavřenýma očima a mírným úsměvem na tváři. Jeden z nejnebezpečnějších tvorů světa.
Mappo si povzdechl. Kdy se z úkolu stala radost? Kdy začal toho zabijáka považovat za přítele?

„Spal jsem dlouho?“ ozval se Icarium a rozkošnicky se protahoval. „Měl jsi mě vzbudit, je krásný den.“
„Potřeboval sis odpočinout…“ odpověděl, snaže se potlačit své pocity.
„Moře? Jsme u moře?“ podivil se mírně. „Myslel jsem… to nevadí. Pojď, zaplaveme si!“
„Nemám chuť…“
„Ale no tak. Koupání na Adama,“ lákal ho a už se svlékal.
„Na Adama?“
„Neříká se to tak?“ zarazil se. „Někde jsem to musel slyšet…“