Slzy oschly, procházíme pozůstalost. Na dně dědových písemností zbývá poslední krabička.
"Co je to?" zeptám se. Babi se zalesknou oči.
"Podívej se," řekne.
V krabičce je přeložený lístek papíru. Slova žádná - ze zažloutlých záhybů se snese malá růžová mašlička. Babi ji něžně vezme mezi prsty. Usmívá se, a ten úsměv nepatří tomuto světu.
"Kdysi bývala na kombiné."
Začínám chápat. A začínám se děsit - copak můj děda měl nějakou ženskou? Nějakou couru, vesnickou bokovku? Chystám se říct něco hloupého, ale babi mě zarazí.
"Jo, děvče, to byl tenkrát parádní sekec, když jsem musela mámě zalhat, že jsem ji ztratila s praním."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Krásné a dojemné
Aries
Krásné a dojemné
Je hezké mít hezké vzpomínky.
Banepa
Je hezké mít hezké vzpomínky.
Jemné a dojemné.
Aplír
Jemné a dojemné.