U věštkyně

Žena sedí u věštkyně. Ta zasmušile kouká střídavě do křišťálové koule a do karet, pak se nadechne a povídá: „Vidím vaši budoucnost, ale není to moc dobré.“

„Zemřu?“ vyděsí se žena.

Věštkyně kývne.

„Brzo?“ zašeptá žena.

Věštkyně znova kývne.

 Žena se chytá stébla: „A půjdu do nebe?”

„Ano,” odpoví věštkyně.

„Och, aspoň že tak, ale nevím, jak to tam chodí, vidíte co tam budu dělat?” ptá se zoufale žena.

Věštkyně zvedne hlavu a povídá: „Umíte hrát fotbal?”

„Ne, ani neznám pravidla,” praví žena zmateně.

„Tak byste si je měla fofrem nastudovat a ještě si trochu potrénujte, večer hrajete první zápas.”