Jen co ráno přijdeš do práce, cítíš v zátylku, jak se na tebe upírají desítky očí. Když se ohlédneš, všichni jsou ponořeni do svých papírů, ale hned jak skloníš hlavu, už ti zase stojí chlupy na krku. Toho pocitu se nezbavíš, celé dopoledne odpočítáváš minuty do polední pauzy, aby ses mohla na chvilku schovat v šatně. Víš, že jsi pod drobnohledem, potí se ti ruce a cítíš, že to dlouho nevydržíš. Ale nemáš na výběr. Jednou jsi tu práci v dvacetičlenném mužském kolektivu hned po absolvování školy přijala, tak si teď zvykni, že tě sledují. Nebo aspoň nenos tu minisukni.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:D Jo, to musí být schíza.
Kirsten
:D Jo, to musí být schíza.
Je. Vím z vlastní zkušenosti,
P.M.d.A.
Je. Vím z vlastní zkušenosti, a to jsem nosila laboratorní plášť a ne minisukni :-)))
Brrr...
kopapaka
Brrr...
Ono to z druhé strany takhle nevypadá :)
Já jsem si to hned myslela :-
P.M.d.A.
Já jsem si to hned myslela :-)))
Z druhé strany to vypadá
kopapaka
Z druhé strany to vypadá mnohem líp :)
8+)
Keneu
pardon, já se musím smát
minisukně je do dvacetimužného kolektivu fakt hloupý nápad...
Z hlediska ženy ano :-)))
P.M.d.A.
Z hlediska ženy ano :-)))
Jo, krutá realita :-)
Peggy
Jo, krutá realita :-) Bezvadný!
:)
Arengil
:)
Dobrý, opravdu takový ze
Aplír
Dobrý, opravdu takový ze života.