První krůčky ku splnění dědečkova snu

Pečlivě naleštil každičkou sklínku.
Z podlahy by se dalo jíst. Na každém stole leželo sváteční prostírání a příbory zářící, až oči přecházely. Že měl dnes téměř sentimentální náladu, přidal i drobné vázičky s čerstvými fialkami.
Zkontroloval, že má dostatek všech osmi druhů piva. Kuchyně svítila čistotou, spižírna přetékala jídlem.
Nové petrolejky jasně svítily.
Rozhlédl se po té kráse. Srdce se v něm zrovna tetelilo. Konečně! Konečně si splnil svůj sen.
Vždycky věděl, že má všechny předpoklady, aby byl dokonalý hostitel – ba, že jednou bude hostinským!
Zaklepání.
Kdepak, holomci! Petlice drží pevně.
To by tak hrálo, aby mi sem lezli lidi!