Neodmítej!

Jeden stůl. Jedna židle. Papír, prázdný, ale brzy se v něm zjeví první písmena, doznání tvé nevědomosti. A ona! Krouží kolem tebe jako sup. Postavu má k nakousnutí, ale nechceš si s ní nic začít. Přesto roztaješ, když požitkářsky vydechne: „Máte strach? Potíte se. Připravoval jste se? Je to váš poslední pokus, pokud vím.“
Blekotáš. Měls jinou zábavu. Přemýšlíš nad přijatelnou výmluvou a zároveň víš, že slova jsou zbytečná. Ona ti vidí až do žaludku.
„Ukončíme to. Za tři bude stačit. Berte, nebo nechte být.“
Nabídka, která se nedá odmítnout. Přijmi!
Podává ti index. Vydechneš úlevou. Máš to za sebou.