Torchwood

Tak já to tady balím. Bylo to fajn, mám vás rád, jdu se zas pokoušet o skutečnej život.
Bylo třicátého dubna. Pobledlý mladík vyhlédl z okna, vzdychl, zavřel notebook a polkl poslední doušek espressa. Natáhl si sako, srovnal kravatu.
Cesta se zdá dlouhá, když nevíte, kam jdete. Sledoval obraz děvčátka s očima plnýma záhad.
Nakonec ji našel.
„Čekala jsem tě,“ řekla a položila na stůl tarotovou kartu.
„Ty víš, kdo jsem?“
„Hledáš Kapitána,“ řekla. Muž na kartě měl Jackův obličej. „Strávil jsi s ním měsíc. Ale nebyl jsi s ním.“
„V podstatě.“
Dívka otočila další kartu: Marnost. Mladík si povolil kravatu.
„Jak jinak,“ hlesl a polkl slzu.
„Mám pro tebe ještě jednu,“ pronesla s úsměvem.
Podala mu Naději.

Varování: Homoerotické čtení na neděli. (BDSM slash 15+)
Ianto si povolil kravatu. Sundal ji, aniž by ji byl rozvázal, a jako smyčku navlékl kolem Jackova krku. Utáhl ji. Těsně, velice těsně. Kromě tohoto obojku a pout už na sobě kapitán neměl nic.
„Na kolena,“ pronesl pan Jones pevným hlasem.
Jack zaváhal.
„Něco jsem snad řekl,“ procedil Ianto mezi zuby a trhl kravatou dolů.
„Jak si přejete, pane.“
„Teď mi olízej boty, otroku!“ přikázal Velšan a věnoval významný pohled zabláceným polobotkám.
Harkness se potměšile ušklíbl.
Ianto vyprskl smíchy.
„Já na tohle nemám, Jacku!“ řehtal se.
„Tebe to nevzrušuje?“ podivil se Jack.
„Možná,“ zamyslel se Ianto, „Kdyby to bylo obráceně...“

"Gwen, a co tahle s těmi žlutými sluníčky? Ta vypadá pěkně."
"Jacku, heřmánek znamená, že už ho nikdy nechceš vidět. Nemůžeš přece jen tak urvat první trs, který uvidíš."
"Hm, tak to ne. A tahleta načervenalá?"
"Mateřídouška. Ta se dává, když chceš někomu říct, že tě zklamal."
"Tak už vůbec ne. A co támhlety malé bíle, s růžovými ďubkami?"
"Hloh, ten znamená pohrdání."
"Ty mi to snad děláš schválně. To venku neroste jediná, která se nedá vyložit špatně?"
Gwen se zamyslela.
"Víš co, Jacku? Stav se cestou zpátky v květinářství a kup mu červený karafiát. Ten je jako srdečné poděkování."

„Nekuř mi v tom kabátě, Ianto,“ štěkl Jack.
Sundal jsem jeho kabát a šel si zapálit na plácek u centra. Vůbec netuším, kde se mi v klopě saka vzal červený karafiát. Pravděpodobně propadl riftem. Neřešil jsem to a klidně si pokuřoval.
Přikvačila ke mně jakási zrzavá ženská. Nakonec byla docela pohledná - správné tvary na správných místech - vypadala ovšem, že mě chce zabít. Místo toho si jenom řekla o cigáro.
Slovo dalo slovo, pozval jsem ji na drink. Můj stupeň naštvanosti na Jacka dosáhl kritické úrovně. Vzal jsem ji k sobě. Proč proboha na sobě měla modrý trenýrky s červeným vláčkem?!

Slíbil mi galaxie. Kam mě vzal? Do Cardiffu jednadvacátého století, prý musí natankovat. Tím mě parádně naštval. Šla jsem se cournout. Před Millenium centrem kousek od TARDIS jsem ho uviděla. Měl perfektně střižený oblek, v klopě saka červený karafiát. Pokuřoval.
Můj stupeň naštvanosti na Doctora dosáhl kritické úrovně, takže jsem ho poprosila o cigaretu. Začali jsme se bavit. Řekl, že je mu kosa, šéf mu nepůjčil kabát. Postěžovala jsem si na Cardiff. Prohlásil, že Cardiff není tak špatný a že mi ukáže svou oblíbenou hospodu.
Víno.
Mlha.
Měl prima byt.
Proč jsem si vzala Doctorovo modrý trenýrky s červeným vláčkem?

Vysílačkou se ozval Ianto: "Jacku, musíš dovnitř a odvést jejich pozornost."
"Fajn," Jack se zhluboka nadechl a vstoupil. V hledišti seděly tři dámy.
"Dobrý den. A kdo jste vy?"
"Kapitán Jack Harkness."
"Těší nás váš zájem o naši hru. Umíte zpívat?"
Jack se zarděl. Taková urážka.
"Jistě."
"Mohl byste nám něco zapět?"
Jack nasadil svůj sexy úsměv #42 a spustil:
You must remember this
A kiss is just a kiss, a sigh is just a sigh
The fundamental things apply
As time goes by
Dámy v komisi jednohlasně vzdychly a omdlely. Pak zašuměla vysílačka: "Neříkali jsme, že je máš omráčit!"

Sedli do auta.
„Netřískej tak těmi dveřmi, Jacku,“ zasyčel Ianto od volantu Audi.
„Pardon.“
„A připoutej se,“ dodal.
„Nemůžu umřít, pamatuješ?“
„Ale rozbít přední sklo mi můžeš.“
„Pojedeme dlouho?“
„Asi dvě hodiny, proč?“
„Pustím si muziku,“ odvětil bezelstně Harkness a zapojil transmitter. Pak společně s přehrávačem spustil: „Uptown girl, She's been living in her uptown world!“
Ianto obrátil oči v sloup. Tři minuty skladby se zdály nekonečné. Následovala You’re so vain.
„I had some dreams they were clouds in my coffee... No ták, zpívej!“
Pan Jones zajel na odpočívadlo. Zastavil vůz.
Jack se nadšeně zazubil: „Sex na parkovišti?“
„Ne. Vystupuješ.“

Celkově vzato, práce pro Torchwood nepatří zrovna k těm bezpečným. Dokonce koluje historka, že zmíníte-li Torchwood, odmítnou s vámi uzavřít pojistku. Se smrtí se počítá, těžká zranění jsou častá, středně těžká velmi častá a s těmi lehkými se naučíte žít.
O něčem podobném přemítal Ianto sedě na ošetřovně, odevzdávaje pravidelný půllitr krve. Bude-li potřeba transfuze, Torchwood je připraven.
Doktor Harper s úšklebkem nadepsal konzervu.
„Mám nulu negativní, to jsem univerzální dárce, že?“ ujišťoval se pan Jones.
„Jo.“
„Mít v sobě kousek Ianta? Lákavé...“ vložil se do toho Jack.
Owen otráveně utrousil: „Myslim, že v tomhle ohledu už jste pokrevní bratři.“

Varování: Je to trošičku vulgární a cynické, tak se nelekněte.
Mít vztah se šéfem byla dvojsečná zbraň, to Ianto věděl dobře. Jack Harkness se (pokud pomineme nepochopitelnou auru úžasnosti) totiž většinu času choval jako sebestředný idiot. Ianto z něj míval pocit, že netuší, co dělá a proč to dělá, ale hlavní je, že u toho vypadá sexy.
Vstupovat s Jackem do konfliktů bylo tedy poněkud ošemetné. Jako jeho milenec měl Ianto pocit, že by ho sem tam mohl upozornit na to, že něco dělá špatně. Jako podřízený nabýval dojmu, že má držet hubu.
Byla to chůze po tenkém ledě. Doslova. Zachránit si život často znamenalo prostě lehnout a roztáhnout nohy.

Jack a Ianto stáli u kovové skříňky na zdi. Jack se hrabal v krabici se součástkami, zatímco mu Ianto přes rameno svítil příruční svítilnou.
"Ianto, co třeba tahle?"
"Ta určitě ne. Má úplně jiné zapojení."
"A tahle?" Jack podal další.
"Ukaž. Ta je vyhořelá."
"Aha. A tahle?"
"Ta vypadá nadějně. Zkusím ji," zaradoval se Ianto a podal baterku Jackovi.
"Hmm, ta tvoje baterka je taková dlouhá, kulatá a rovná," rozněžnil se Jack, "mimochodem, jak jsi dokázal vyhodit kávovarem elektřinu na celé základně?"
"Jacku, chutná ti moje presso?"
"Samozřejmě!"
"Tak si nestěžuj, že funguje až ta šedesátá pojistka, co jsme zkusili!"