První kousek ze zrcadlového vesmíru, ve kterém se dozvíme, jak dva Jediové našli prokletou sošku. Zveřejněno zde.
Posuzování přístupnosti neni muj konicek, nicméně kdo přežije název, tak toho už v povídce imho nic nepohorší.
Kejchal, Bručoun ani Dřímal moc nepočítali s tím, že se dožijí konce války, ale Ori byl optimističtější a měl nejen plán, ale i mapu. Mapu k opuštěnému dolu kdesi ve Vnějším okraji, kde mohl v důchodu po odložení zbroje a blasteru těžit drahokamy, zlato a možná i beskar. Byl to tedy plán poněkud pohádkový a na vkus prvních tří členů Slyyyg Squad s trochu moc neznámými, ale protože nic lepšího je nenapadlo, souhlasili, že do toho pak půjdou s ním. Jen co vyhrají válku.
Jenže dřív přišel jeden rozkaz přímo od nejvyššího kancléře a historie najela do silně nepohádkových kolejí.
Naše první květnové téma už je na nové doméně a ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
V té džungli by běžný smrtelník dlouho nevydržel, ale oni byli odchovanci seržanta Rocca a věděli, jak se zařídit. Všichni kromě CT-1333, který se u komanda teprve rozkoukával.
„To jste se učili v základním výcviku?“ podivoval se, prohlížeje si improvizovaný čtyřmístný bivak z listí, praskající oheň a bublající polévku z dřevokazných larev a oddenků kapradin. Voněla dost… organicky.
„To nás učil táta,“ odvětil Kejchal s nemalou dávkou hrdosti v hlase a jal se porcovat rostlinu s jistým hygienickým využitím.
„On byl nějakej praštěnej hipík nebo co?“
„Tak daleko bych nezacházel.“
I když představa okorálkovaného Wookie v batikovaném tričku byla skvostná.
Pokud mi někdo do zítřejšího poledne vyberete číslo od 1 do 20, máte jedinečnou šanci určit, na jaká témata budeme psát drabbly v květnu.
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
(10 BBY)
Byly časy, kdy by RC-3103 obětoval pravou ruku za možnost odstěhovat se na Kashyyyk, dát si nohy nahoru a v klidu daleko od války popíjet kafe. Ovšem to byly docela jiné časy, civilizovanější, časy před Impériem.
Teď byl na Kashyyyk převelen. Bez ztráty ruky, ale jako dozor pracovního tábora. A ačkoliv mnohem radši střílel mrchožrouty, co se přilétali najíst k plotu, sem tam musel taky umravňovat chlupáče nebo dva.
Takže na vysněné planetě sice byl, kafe měl dost a nohy si mohl na stůl házet pravidelně, ale nejen z toho krákání měl noční můry a velká výhra to tedy nebyla.
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
(cca 25 BBY, prostě ještě na Kaminu)
„Co je?“ zavrčel RC-3105 na řadového klona, co si asi myslel, že je s tím očumováním komanda u jídelního stolu děsně nenápadný, a vlastně si jeho nadskočení celkem užil.
„Vy jste to komando, co včera v simulátoru pokořilo nepokořitelný scénář?“
„Jo,“ přikývl RC-3112, zívaje. Běžňák zazářil a ptal se dál.
„A fakt jste toho superbota ubili botou?“
„Služební zbraně nefungovaly, tak jsme improvizovali,“ pravil nesměle RC-3111.
„A byla to bota našeho seržanta,“ dodal RC-3103, „takže vlastně zbraň hromadného ničení.“
„Cože?“ nechápal voják.
„No, on je Wookiee, takže to byla okovaná šestapadesátka a superbot mohl být rád, že nemá čichové senzory.“
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
Původní scéna zde, v drabblu z 22. 1. 2019.
RC-3101 byl ve svém živlu. Postupoval za seržantem chodbami geonosanského úlu, střílel všechno, co se pohnulo, a připadal si skoro jako v simulátoru. Ne neoprávněně, protože všechno kolem bylo sice hmatatelné, ale obtížnost někdo viditelně nastavil na nízkou.
Jeho dojem rychle narušila přítomnost mláděte geonosanské hydry. To už totiž bylo dost jiné kafe a i když jim vlastně s obránci úlu dost pomohlo, nakonec se do něj na seržantův povel stejně pustili a byli rádi, že ho ve čtyřech nějak ustříleli.
Hlavy mělo sice jenom tři, ale Štístko se svého podílu rád vzdal a odvezl si radši geonosanský sonický blaster.
A ostatně soudím, že ani tohle kontrolorům nezávidím a že by Jediland měl být aktualizován.
Výcvik klonovaných komand měl svoje specifika a Rocco s většinou z nich počítal. Například si byl naprosto jistý, že podle ksichtu svoje svěřence prostě nepozná ani za prasomuta, když mu všichni lidé přišli úplně stejní, co teprve klony jednoho chlapa. Ovšem to šlo vyřešit prostým napsáním jména fixem na čelo.
Zapomněl ale počítat s tím, že budou sdílet stejný tón hlasu. Pravda, ona jich toho většina moc nenamluvila, ale i běžná konverzace o oblíbeném modelu pušky působila značně jednotvárně a prvních pár měsíců si na to musel zvykat.
A aby toho nebylo málo, jednoho dne začali všichni bez varování mutovat.
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
(7 BBY)
Rocco trávil hodně času mimo domov, respektive mimo zakopanou vesmírnou loď, která jim momentálně za domov sloužila, a o výchovu jejich syna se tak musela starat Turmalina. Byl jí za to vděčný, nicméně směr, jakým Pogga vedla, ho začínal poněkud znepokojovat. Pořád s ním o něčem diskutovala, ptala se ho na jeho názor, jedinkrát nezvýšila hlas... ne že by to bylo potřeba, ale přišlo mu to prostě trochu moc benevolentní a nebyl si jistý, jestli to schvaluje.
Ovšem co on o tom věděl, že? Vychoval sice sto čtyři děcek, ale to byla trochu jiná situace a hlavně úplně jiná doba.
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
Seržant Rocco dřív moc nechlastal, ale co byl zapojen do projektu s pětasedmdesáti Mandaloriany, ta potřeba najednou nějak vyvstala. A protože sehnat v Tipoca City Taterrrský čaj bylo zhola nemožné, hodlal dát šanci mandalorianské whiskey, které bylo v důstojnickém baru celkem dost a kterou mu seržant Noomack doporučoval už několikrát.
[„Dneska by to šlo,“] zabručel, sotva po náročném dni prošel dveřmi klubu a viděl svého kolegu u skříňky se sklenicemi.
„Já věděl, že si to rozmyslíš,“ ucedil Norm, aniž by se otočil, jen se natáhl pro další sklenici. „Sobě dávám na dva prsty, tobě taky?“
[„Mně dej na celou pěst.“]
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
Pochody po Tipoca City se vyznačovaly všeobecnou nudností, nicméně každý správný seržant věděl, jak je svým svěřencům aspoň trochu zpříjemnit. A Rocco správným seržantem byl. Nevynechal tedy jedinou příležitost, kdy mohl budoucím komandům ukázat něco zajímavého, tu rozebranou klimatizační jednotku, tam za oknem prolétající aiwhu, v nouzi aspoň defektního úklidového robota, co zametal strop.
[„Ovšem dneska máme štěstí,“] zaradoval se, když jednoho jinak docela nudného dne procházeli kolem odpočinkové zóny pro důstojníky, [„pohleďte, zde leží počátek všeho zdejšího snažení.“]
Klony udržely pochod, ale zvídavýma očima samozřejmě cíl jeho ukázání vyhledaly.
Na kanapi tam ležel Jango Fett, s drinkem a knížkou.
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
