Myšlenky zločince

Reid a Prentissová sledovali patologa, jak si natahuje rukavice a odkrývá tělo ležící na kovovém stole. Nebyl to pěkný pohled.
„Pachatel ji omámil barbituráty a zasadil jí čtrnáct bodných ran ostrým předmětem, pravděpodobně nožem. Těžko říct, jestli v té chvíli ještě byla při vědomí.”
„To bylo příčinou smrti?” zeptal se Reid a postrčil si brýle ke kořeni nosu.
„Kupodivu ne. Ani jedna z ran nezasáhla životně důležitý orgán. Nestihla ani vykrvácet. Nakonec se zadusila ústřižky vlastních vlasů.”
„Pachatel ji na místě ostříhal. Ten mullet pro něj musí něco znamenat,” poznamenala Emily. „Kde jsou ostatní?”
Doktor agentům pokynul: „Pojďte za mnou.”

„Odlétáme za 20 minut,” zavelel Hotch. Konferenční místnost se ve vteřině vylidnila. Jedině Penelopa zůstala jako přimrazená.
„Dereku?” vymáčkla ze sebe. Morgan se zastavil ve dveřích. Vlastně se divila, že ji přes celou místnost slyšel.
„Ano, kočinko?”
„Budete do Vánoc zpátky?”
Derek si povzdechl: „Vždyť jsi to viděla. Kdo ví. Budeme se snažit, ale víš, jak to chodí.”
Garcia cítila, že se jí do očí tlačí slzy. Její plán Vánoc strávených společně se členy týmu se začal rozpadat.
Morgan jistým krokem došel k Penelopě a sevřel ji v pevném objetí.
„Udělám všechno pro to, abychom na Vánoce mohli být spolu.”