Portals

13. 6. 1986- Tohle je můj tajní deňíček. Menuju se Chell, mám 6 rokú a králíka Wheatleyho a narozenini.
20. 1. 1988- Strejda Doug nechce, abych mu říkala tati. Mí praví rodiče jsou prý mrtví, ale já tomu nevěřím.
20. 12. 1991- Nechce mě pustit ven z pokoje. Nikdy. A´t prý cvičím a čtu. Včer mi sebral Wheatleyho.
20. 12. 1993- Dnes přišla nějaká paní. Byla moc milá. Zeptala jsem se jí kde je Wheatley, ale jen se usmála a neodpověděla.
9. 6. 1994- Zítra mě Doug konečně pustí ven! Prý pro mě má ke čtrnáctým narozeninám dort a překvapení!

14. března 1989
Dnes jsem mluvila s Cavem. Kašlal a sotva dýchal. Řekl mi že je na smrt nemocný. Vím že musíme naše city tajit, ale proplakala jsem den.
20. prosince 1993
Po pohřbu Cavea jsem navštívila Chell. Nechala jsem Douga Rattmana se o ni starat. Nesnesu pohled jejích očí. Jsem pro ni cizí. Podle Caveovi vůle budu vedoucí komplexu. Protože pracoval na výzkumu umělé inteligence, chci v tom pokračovat.
10. června 1994
Slyšela jsem že Shell uspali. Říkají jí subjekt 273. Všichni mi říkají projekt GLAdOS. Vyvinula jsem dokonalou umělou inteligenci z králíka Wheatlyho. Teď to chtějí udělat mně.

Skočila jsem, systematicky a beze strachu.Dlouhý pád mi zaručí i dlouhý let. Těsně nad zemí se přede mnou v podlaze rozevřel oranžový kruh kterým jsem proletěla nohama napřed, abych své přistání zbrzdila skákacíma botama. V duch jsem Johnsonovi za tenhle vynález děkovala.
Zázrakem jsem trefila místo, kde se uvolnil panel testovací místnosti. Rozběhla jsem se chodbou za ním.
Opuštěné kontrolní místnosti byly ve stejném stavu jako v den, kdy se věci vymkly kontrole.
Konečně si mě všimla.
V uších mi zněl její ledově kovový, zpěvavý hlas.
Celý komplex se otřásal.
Nezastavím.
Musím ho vidět.
Musím vidět alespoň kousek nebe.