NESOUTĚŽNÍ
Když ještě nechcete, aby duben skončil a dostanete nápad na další kousek...
Tenkrát poprvé, když jsem se pokusila poprvé psát svůj vlastní originální příběh, vznikla Aldorma. A přeci ji o tak krásné téma neochudím.
Když tehdy před ním spadla v šoku do říčky, Creagan netušil, že se to bude ona, kdo mu změní celý život.
Když poprvé opustil hranice lesa a bezpečí poskytované rudou dračicí, věděl Trivet, že se může spolehnout na její pomoc.
Když při pohřbu omdlela a Samuel ji chytal do náručí, poprvé v ní viděl obyčejnou ženu.
Pro Aldormu byla ta žena královnou. Po její smrti celá zem truchlila. Ale život šel dál a lid pomalu zapomínal.
Pro ty tři muže však byla Lenkou. Pro prvního byla milovanou ženou. Druhému byla nejlepší kamarádkou. Ten třetí si své city měl teprve uvědomit.
Creagan a Trivet byli tenkrát mé úplně první vymyšlené postavy. Samuel se sice do příběhu dostal až při jeho revizích o mnoho let později, ale bez něj byl Aldorma nebyla Aldormou.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pravda, pravda. Já ani
Jackie Decker
Pravda, pravda. Já ani netušila, že se jedná o tvůj úplně první originální příběh... Páni... Děkuji za něj moc.
Opravdu je to první
Eillen
Opravdu je to první originální příběh. A jak to nabobtnalo :-)
Krásná vzpomínka. Pořád si
Lomeril
Krásná vzpomínka. Pořád si pamatuji na to, jak jsem četla první kapitoly první verze :)
To byla krásná doba. I když
Eillen
To byla krásná doba. I když na tu první verzi příběhu bych nejradši zapomněla :-) Ale zase - bez ní by to nezačalo :-)
Tyhle první, "nedopečené"
Lomeril
Tyhle první, "nedopečené" verze příběhů jsou super, vždycky z nich dýchá, jak moc to člověka bavilo psát :)
To je pravda :-) A ten pocit,
Eillen
To je pravda :-) A ten pocit, že musím psát dál a dál, jen abych se dostala už k té jedné scéně.
Na jednu stranu mi tenhle pocit docela i schází...
Krásné drabble na závěr. A
Aplír
Krásné drabble na závěr. A poslední věta je nejhezčí.
Děkuji. :)
Eillen
Děkuji. :)