Červnová středa

Nebyla to lehká doba, ale byli mladí a moc si to nebrali. Byli do sebe bláznivě zamilovaní, až je nic jiného nezajímalo. Každý bydlel v jiné vesnici, ale pravidelně se scházeli, vždy v pravé poledne u osamělého stromu na polích mezi jejich domovy.
Oba prožívali první lásku. Dlouhá povídání, stydlivé úsměvy, váhavé dotyky i první polibky. Společně těžké časy přečkají a pak už jim bude nádherně bez zbytečných starostí.
V tu červnovou středu ale nepřišla. Ani další den. Ani nikdy jindy. Přesto ta místa později zase navštěvoval. Chvíli počkal u starého stromu a pak pokračoval dál, až k lidickému památníku.