„Na co čekáme?“
„Na signál.“
„Jaký signál? Vždyť říkal v pravé poledne.“
„To sice ano, ale nemyslel to jako časový údaj. Myslel to správné poledne.“
„Stejně už těch signálů bylo dost.“
„Souhlasím. Ale ten náš bude trošku jiný.“
Nečekali dlouho. Na celou říši padla neproniknutelná tma. Ale jim vidění zůstalo
„Můžu otázku?“
„Jistě. My vídíme, protože…“
„Mě spíš zajímalo, kdo je tamten plápolající pán.“
Nekromant se otočil. „Hore.“
„Sethe,“ pokynul muž „varoval jsem ho devětkrát. Desáté varování nechám na tobě.“
„Jupííííí!“ halasil hnědovlasý, „pojďme zabít nějaký děti!“
Skupina se nadšeně řítila z kopce.
Fénix i Nekromant je s úsměvem sledovali.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit