Jediná možná cesta

"Děláš rodině jen ostudu!" křičí matka.
V očích ji pálí nevyřčená slova, sklopí pohled k zemi.
"Odpusťte, maminko," zašeptá. Cítí, jak se jí třesou ruce, neumí je zklidnit.
"Víš, jak dopadají staré panny? Chceš skončit všem pro smích a bez majetku?"
"Copak je život jen o vdavkách?" vzlykne.
"Hloupá holko," odsekne matka.

Vdá se brzy; překvapí tím všechny včetně sebe.

Smích jí perlí na rtech a slova se jí z úst sypou moc rychle, ale stísněnost u srdce zůstala.

Paní Bennetová nechce dcery, protože pokud je mít bude, ví, že je bude muset provdat tak, aby nikomu pro smích nebyly.