Padající hvězda

„Podívej, padá hvězda. Něco si přej.“
Mladý pár se vydal na procházku ve svitu měsíce. Nyní seděli na stráni v rosou zborcené trávě a pozorovali hvězdnou oblohu.
„Přála bych si, aby tenhle okamžik trval navždy.“
„Nesmíš nahlas, to se potom nesplní. Hele, támhle je další. A ještě jedna. Támhle,“ chlapec ukázal na svítící bod nad hlavou. Ještě chvíli sledovali, jak padá, než zmizela za obzorem.
Noční obloha zahořela jasem tisíců sluncí. Země se otřásla a krajinou prošla tlaková vlna následovaná ohněm a žárem. Ve světle dalších výbuchů k nebi stoupal přízračný hřib kouře.
Nic z toho už mladý pár neviděl.