Poslední hvězda

Jen jedno světlo jediné vede mne po cestě dál. Jen jedno, poslední, co zůstalo tu pro mne. Krok za krokem, obklopen neproniknutelnou tmou, jdu po cestě, jenž osvětluje tichý svit stříbrné hvězdy.
Nic nevidím, jen její vytrvalý, ale slabý jas. Avšak ty slabé paprsky mi jako jediné stále ukazují cestu vpřed.
Viděl jsem hvězdy jasnější. Některé mě vedly spolu s ní. Vedly, ale už nevedou. Jen ona malá stříbrná, kterou jsem předtím moc ani nevnímal, mi stále dělá společnost.
A já jak ji následuji přemýšlím. A najednou s novou myšlenkou...
Zjišťuji, že zářivější hvězdy není, protože ona jako jediná zůstala.