Předchází: Dolů
„Jak drahý poklad ukrýt přede všemi?
Jak navždy schovat životní své síly?
Toť dumal kletý černokněžník. V zemi
odpověď nalezl. Převzácné žíly
a kameny drahé. Nejzářivější
co hvězdu zručné ruce vybrousily...“
Nemohl si pomoci, pobyt pod zemí ho naplňoval lehkostí. Pátrání po tajemném artefaktu znělo příjemněji v podobě polozapomenutých veršů.
„Takže tohle hledáme? Jakýsi nablýskaný šutřík?“
Zapřemýšlel, jestli to opravdu neví, nebo jen tvrdošíjně hraje svoji „já nic, já náhodný kolemjdoucí“ roli. Každopádně nesdílela jeho dobrou náladu.
„Básníci mají bujnou představivost. Podle věrohodnějších zdrojů použil ten mág pomenší nebroušený kamínek barvou se podobající olivínu. Co přesně do něj ukryl, nevíme“
Následuje: Tři dělají společnost
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To se tak dobře čte. Docela
Aries
To se tak dobře čte. Docela ráda bych si přečetla celou dlouhou povídku. Tenhle svět je mi blízký a ty ho píšeš skvěle
Děkuji a červenám se.
Erendis
Děkuji a červenám se.
Povídku slíbit nemůžu - jeden z důvodů, proč příběh dávám sem, je, že naděje na jeho sepsání jinde je hodně mizivá.
Jako kdyby na podobě toho
netopýr budečský
Jako kdyby na podobě toho šutru tolik záleželo :)
Básnící potřebují mít všechno
Erendis
Básnící potřebují mít všechno nej a nablýskané...
Já sice vím, co je to za šutr, ale netuším, jaké mu dát jméno. Protože to normální české se jaksi nehodí...
Takže budu asi držet tradici a jméno nebude.
Bude to tajemný šutr.
netopýr budečský
Bude to tajemný šutr.
Tak hlavně pokud vědí co
Killman
Tak hlavně pokud vědí co hledají.
Tuší...
Erendis
Tuší...
On se nám vykresluje stále
Faob
On se nám vykresluje stále více, ale ona je až podivně apatická... Jaká bude jen její role? Je to hra?
Ona má co skrývat - a není
Erendis
Ona má co skrývat - a není dlouhodobá herečka. Takže sklouzává do pózy "jsem tady náhodou, nic nevím". I když sama tuší, že to je neudržitelné.