Pořád jenom zavřená s dětmi. Člověku to leze na mozek. Proto jsem před týdnem sbalila kufr a nechala oba kluky doma s manželem. To zvládnou, uklidňovala jsem se. A já fakt potřebuju vypadnout.
Versaille mě uvítalo rozkvetlými zahradami a vznosnou architekturou. Večery u vína, výběr sýrů, světlý chléb. Příjemné jarní slunce. Cestou po bulváru jsem se přistihla, že si zpívám. Pohoda po těle i na duchu. To už se mi dlouho nestalo.
Vrátila jsem se v sobotu večer. Z domu se ozývalo vytí a výskání. Otevřel mi manžel pomalovaný válečnými barvami: „Všichni živí,“ nahlásil udýchaně. Políbila jsem ho.
„Jsem doma.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak to vypadá, že si ty dny
Esclarte
Tak to vypadá, že si ty dny užili všichni! Moc hezké.
To je pěkné.
Arenga
To je pěkné.
A jo, to jsou moc fajn návraty :-) taky si vzpomínám,voják jsem kdysi přijela z "volného víkendu" a muž s dcerou se zrovna plížili předsíní :-)
Hahaha...
mamut
Hahaha...
Koukám, všude stejně. My si bláhově myslíme, že se jim tuze stýská :D
Ne, tak naivní nejsem :-D
Arenga
Ne, tak naivní nejsem :-D
I když u našeho nejmenšího nevím. To jsme ještě nezkusili ;-)
milé
Aries
milé
Krásne a zahrialo to pri
wandrika
Krásne a zahrialo to pri srdci.
Pěkné, milé, pravdivé :)
Esti Vera
Pěkné, milé, pravdivé :)
Krásně popsaný návrat k rodině.
Tlegy
:-)))