Sborové šílenství

Když vyšla z pokoje na snídani, došlo jí, že to bude jeden z těch dní.
Za okny paláce sborem zatrylkovalo ptactvo. Tuto předehru následoval sopránek její nevlastní zářivé sestry: „Jaký nádherný den, kdy se splní můj sen!“
Už zase nějaké narozeniny nebo námluvy?
„Jaký nádherný den!“ přidal se písař běžící kolem se štosem papírů.
„Musím přišít ten lem!“ sdělovala mu pisklavě komorná obložená šaty.
Páže, které mělo z nezářivé princezny obvykle nahnáno a krylo se před ní podnosy,
komornou popadlo kolem pasu a tančilo s ní valčík v hale.
„Jaký nádherný den!“ zahlaholil král na schodišti.
Nezářivá princezna si povzdechla.