S těžkým srdcem dobalil kufr, ujistil se, že je pořádně zavřený a chystal se opustit místnost. Na rameno mu dopadla kamarádova ruka.
„Reme, jsi v pořádku?“
„Už jsem ti říkal Jamesi, že je máma nemocná. Musím se za ní podívat. Ale brzo budu zpátky, slibuju.“
S posledním pohledem na své spolubydlící se odebral ke dveřím, na prahu se ještě otočil. Kdyby věděli ... radši ne. Byl rád, že je ještě neztratil. Co by tomu asi řekli? Se srdcem ještě těžším zavřel dveře od světa, který měl rád a kam se rád vracel. Teď ho čekala jen prázdná dlouhá noc plná utrpení.
Út, 2010-04-20 19:08 — KaTužka
Drabble má jen 99 slov, pošli
Drabble má jen 99 slov, pošli mi opravu na drabble.sos@gmail.com a já ti dám bodík.
Út, 2010-04-20 01:50 — Lejdynka
Tohle jsou moc hezky
Tohle jsou moc hezky symbolické a smutné dveře do prázdna.
Rema zbožňuju, a proto je mi z toho asi tak smutno. Ačkoli vím, jak to dopadne.
Ale i tak to ještě může bolet.
Chudák malý. Už aby na to přišli.
(velikánské plus za skloňování 'Sirius bez Rema aneb Remus se Siriem' :))
Po, 2010-04-19 21:06 — Birute
Můj ty vlčku!
Když jsem četla Vězně, tak jsem si podobné scény často představovala.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit