O slunovratu

Problém byl tak závažný, že se sešlo konzilium těch nejlepších a nejbystřejších mozků, aby učeně rokovali.
„Přátelé, situace je skutečně vážná,“ vzal si slovo první z nich. „Pojďme si shrnout fakta. Není o tom nejmenších pochyb. Každý den je o něco kratší než ten předchozí. Světla ubývá, pomalu, ale jistě. Pokud nic nepodnikneme, svět se ponoří do věčné tmy.“
A tak jednali, rokovali a přemýšleli. Ale žádné řešení nikdo nenacházel a oni pak pomalu, jeden po druhém, sešlostí věkem umírali, až z veleváženého sletu nezbyl jediný.
O pár dní později hospodyně nenaloženě a smetla hejno vysušených letních much z parapetu.