Daleko od domova

Ztroskotali na planetě, na které se dalo přežívat, ale ne žít. Místní inteligentní druh - jacýsi opeření ptakolidé - žil na primitivní kmenové úrovni.
"Nebojte se," dodával jim odvahy kapitán. "Na zemi o nás ví, pošlou nám pomoc."
V následujících týdnech a měsících se to pro ně stalo pozdravem i povzdechem. "Ví o nás," šeptali večer, když zvedali hlavy k obloze poseté cizími hvězdami, "ví o nás."
Záchranná výprava dorazila až o dvacet let později. Místní ptakolidé nebyli nepřátelští, ale komunikovat s nimi nedokázali. Když jim ukazovali zrezivělé trosky lodi a hromádky vybělených kostí, dokázali jenom vyčítavě štěbetat něco jako: "Víonás! Víonás!"