Per aspera

Se zasupěním zaťal svaly, které mu po staletích pod zemí ztuhly v železo. Kámen se zase o kousek zvedl výš.
Zapřel se s břemenem opřeným o záda a vydechl si. Kamínky uvolněné jeho bosýma nohama se skutálely dolů. Ale to nebyly kameny, které ho zajímaly.
Nadechl se, vydechl a znovu zabral. Ruce držící balvan měly zlámané nehty a dlaně rozedřené do krve.
Krev je kluzká.
Ztratil vládu nad svým závažím a balvan se svalil.
Zítra, řekl si dlouhou cestou dolů, budeš se namáhat, lopotit a dřít. Budeš se nahoru plazit, škrábat a trmácet. Ale zítra to vyjde. Zítra budeš volný.