Prchavá myšlenka

Pomalu se vlekla domů. Dnes měla pocit, že jí na bedrech leží veškerá tíha světa.
„Brejvečír, Toinettke.“ ozvalo se za ohybem cesty.
„Dobrý večer, Žanino,“ nedala na sobě znát, že ji přítomnost keldy překvapila.
„Samá práce,“ pokývala kelda vědoucně hlavou a přidala se k ní na cestu.
„Víš, že jsem zvažovala odejít do Ankh-Morporku a vzít místo guvernantky?“ prohodila Tonička jen napůl ve srandě: „Zkušenosti s dětmi mám.“
„Aj, to by ti věru šlo od ruky. Včil by ti i naši kluci pomáhali.“
Tonička o odstín zbledla, když si představila, že by s ní samozřejmě šla skupina fíglů jako doprovod.