Král v ohni

Léčitelka si dělala starosti.
„Nereaguje na nic, Matyáši. Jako by se její tělo vzpíralo.“
Matyáš Pasr věřil v léčebnou sílu času.
Dokud věřit nepřestal.

Pírko naučil hrát Leu šachy v únoru.
O měsíc později ho dokázala porazit ve dvou hrách ze tří. Filipa v každé.
Také byla o pět kilo lehčí.
Za týden o další dvě.
Její šach mat znělo čím dál slaběji.
V tu doby pochopili i kluci.
Lea se neuzdravuje.

Jedla jen z donucení, bránila se spánku, upírala oči do tmy.
Kdykoliv je zavřela, viděla černého krále, hořícího, kácejícího se.
Ale byla to ona, kdo prohrával.
Šach.
Mat.