Prudce na ni dolehne tíživá skutečnost. Šaman ji na rozkaz náčelníka proklel, už není jednou z tlupy, je pro ně mrtvá.
Bez ohně, vydaná šelmám napospas, bude brzy mrtvá doopravdy. Nevědomky si pohladí jizvy na rameni, památku na jeskynního lva.
Vzali jí budoucnost, naděje, sny, Durka. Myšlenka na syna ji zbaví sil.
Chce provrtat dírku do borové kůry, bez pazourku to jde těžko, a tak na klacík upevňuje tětivu.. Durk se směje, protože z díry v kůře se kouří...
Kouří!
S nepatrnou jiskřičkou naděje usíná. Noc jí přináší sen, ve kterém tryskem pádí přes zelenou pláň na hřbetě jeskynního lva.
Je to už dávno, kdy jsem Děti země četla, takže se obávám, že jsem bohužel trochu mimo (nejsem si jistá, zda Ajla po vyloučení z tlupy už neměla pyrit - svoje křesací kameny), ale co se dá dělat, nic jiného mě nenapadlo..
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc se mi to líbí :-) Chudák.
Terda
Moc se mi to líbí :-) Chudák... (a když si vezmu jaký měl jeskynní lev zuby a drápy, brrrr)
Díky. A ona se na jeskynním
ef77
Díky. A ona se na jeskynním lvu opravdu projede.
V tom případě mi zbývá jen
Terda
V tom případě mi zbývá jen němý úžas :-)... Měla jsem ty drápy a zuby v ruce a nikdy bych se k takovýmu zvířeti nepřiblížila ani za nic...
Děti země! To jsem taky kdysi
Tenny
Děti země! To jsem taky kdysi dávno četla, strašně se mi to líbilo. :)
A drabble je moc pěkné. :)
Jéé, jsem se bála že tu budu
Eillen
Jéé, jsem se bála že tu budu jediná a nikdo jiný fandom znát nebude.
Alja pyrit našla až po opuštění klanu. Takže na začátky jejího pobytu v jeskyni se to hodí dokonale.